RSS kanály

 
 
 
Výzva předsedy České biskupské konference Mons. Jana Graubnera PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Úterý, 15. srpen 2006
Jménem biskupů České biskupské konference, prosím a vyzývám všechny věřící, aby přijali pozvání Svatého otce Benedikta XVI. k modlitbě za mír na Blízkém východě a odpověděli na prosby našich bratří a sester ve víře, jejichž jménem nás oslovil Gregorios II Melchitsko-katolický patriarchát Antiochie a celého Východu, Alexandrie a Jeruzaléma


Dopis Jeho Blaženosti patriarchy Gregoria III. k válce v Libanonu


Dnes dochází na Blízkém východě k ničení mostů a ke stavění zdí. A to je pravý opak toho, co je třeba dělat: budovat mosty, aby se lidé mohli setkávat, a bourat zdi, které je oddělují; to je záruka pro důstojný život lidí na této zemi a v našem arabském světě, namísto ohně, který spaluje, a zbraní, které rozsévají smrt a vzbuzují nářek v Palestině, v Iráku a v Libanonu.


Hluboká příčina

Všechny pohromy, krize, války a příkoří na Blízkém východě jsou výsledkem izraelsko-palestinského konfliktu. Stejně tak výsledkem tohoto konfliktu jsou i fundamentalistická hnutí jako je Hamas a Hizballáh, jakož i nejednota a nesvornost v arabském světě, nedostatek rozvoje a prosperity, rozhořčení a beznaděj mladých, kteří v arabských zemích tvoří většinu obyvatelstva.

Svornost, která jako jediná může znovu nastolit mír a spravedlnost v Palestině a na celém Blízkém východě, vyžaduje od Arabů jednotný, důsledný, aktivní a otevřený postoj k palestinské otázce a k jejímu řešení, ale stejně takový upřímný, důsledný a jednotný postoj vyžaduje i od Američanů a Evropanů.

Nejdůležitější je, abychom boj mezi mírem a válkou, boj za spravedlnost, bezpečnost a rozvoj vyhráli společně. To očekávají mladé arabské generace, křesťané i muslimové, stejně tak jako i všechny naše politické strany, všechna naše společenství a všechen náš lid.


Jednota arabského světa

Jednota arabského světa, už jen svou pouhou existencí, musí podnítit Izrael, Ameriku, Evropu i Spojené národy k mírovému řešení konfliktu.

Nacházíme se na historickém mezníku. Arabové i Izraelci se musí spojit, aby se skutečně poučili z toho, co se nyní děje v Libanonu, i ze všeho, co se odehrálo během všech jejich válek.

Tlaky na jednu nebo druhou arabskou zemi, jako je Sýrie, anebo tlaky mimo arabský svět, na Irán, odsuzování Hamasu, Hizballáhu i všech islamistických extrémistů jsou velkým útěkem, neboť vedou k úniku od pravé zodpovědnosti, která spočívá v tom, že se bude dělat všechno pro dosažení věrohodného konsenzu s vůlí znovu nastolit mír a spravedlnost v Palestině, této Svaté zemi, která je už půl století klíčem k válce a počátkem všech konfliktů v tomto regionu i ve světě.

My, arabská církev, církev Arabů a islámu, apelujeme na evropské a arabské země i na Spojené státy. Dovolujeme si je ze všech sil varovat před odložením vyřešení konfliktu sine die, před odložením, jež by se rovnalo jeho pokračování.


Emigrace křesťanů

Jedním z nejzávažnějších důsledků tohoto konfliktu je vystěhovalectví inteligence, mládeže, umírněných muslimů a především křesťanů. To vše oslabuje budoucnost svobody, demokracie a otevřenosti v arabské společnosti.

Pokud jde o emigraci křesťanů, její následky a dopady jsou krajně závažné. Emigrace věřících ze všech našich společenství v arabských zemích, zvláště z Libanonu, Sýrie, Palestiny, Jordánska, Egypta a z Iráku znamená, že se arabský Východ vyprazdňuje od křesťanů.

To však znamená velkou ztrátu pro pluralismus a různorodost v arabském světě a společnosti a také ztrátu pro islámsko-křesťanský dialog, který není jen dialogem náboženským, ale i kulturním, je dialogem civilizací.

Emigrace křesťanů z Blízkého východu znamená, že arabská společnost se stane společností celkem výlučně muslimskou, tváří v tvář společnosti "západní, takzvaně "křesťanské" (i když mnoho z těchto zemí se stalo "laickými") v Evropě a v Americe.

V této perspektivě směřujeme ke konfliktu mezi arabským a islámským Východem a "křesťanským" Západem, k islámsko-křesťanskému konfliktu.


Důležitost důvěry mezi Východem a Západem

Dnes cítíme, že neexistuje téměř žádná důvěra mezi Východem a Západem, mezi arabskými zeměmi s islámskou většinou a euro-americkým Západem.

Nový Blízký východ, o němž hovoříme, není pro nás křesťany v arabském světě možný jinak než na základě vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu. Řekl bych tedy Evropanům: chcete-li rozdělit Araby do dvou táborů, nebude moci existovat nový Blízký východ. Nebude moci existovat demokracie v jedné zemi bez druhé. Vytvářet pakty, které Araby rozdělují, znamená ničit budoucnost celého regionu. Síla spočívá jen v jednotě arabských zemí, v jejich vzájemné důvěře, v jejich důvěře k Západu, v důvěře mezi muslimy a křesťany. Právě v tom záleží úloha křesťanů v arabském světě: pracovat pro vytváření atmosféry důvěry mezi Evropou na jedné straně a arabským světem a islámem na straně druhé. My jsme integrální součástí tohoto světa, my jsme církve s tímto světem solidární, církve, které žijí s islámem už 1400 let.

Říkáme Evropě, Americe a vůbec celému Západu: dejte nám vaši důvěru a my vám dáme svou; mějte důvěru v arabský svět a on bude mít důvěru ve vás. Nerozdělujte arabské země pakty, ale spíše jim pomáhejte při uskutečňování jednoty a solidárního rozvoje. Nevytvářejte rozdělení a nesoulad mezi arabskými křesťany a arabskými muslimy, neboť my všichni jsme Arabové, ať křesťané či muslimové. A jestli naneštěstí se vám podaří – což Bůh nechce – vytvořit takové rozdělení, pak budete žít ve strachu z arabského a islámského světa.


Činnost Apoštolského stolce

Chtěli bychom, především my východní katolíci všeobecně a zvláště katolíci řecko-melchitští, apelovat na naši starší sestru, římskou církev a na římský Apoštolský stolec i na naše sesterské katolické místní církve v Evropě a v Americe, aby koordinovaly své snahy se zainteresovanými vládami a s arabskými křesťanskými církvemi.

Z hloubky srdce děkujeme katolickým biskupským konferencím, které nám adresovaly projevy své účasti.

Chceme zde rovněž vyjádřit svou vděčnost všem papežům, kteří se s velkou citlivostí a zodpovědností od počátku zabývali palestinskou otázkou, od doby Pia XII., především Janu Pavlu II. a Jeho Svatosti Benediktu XVI.

Od počátku tragických událostí libanonské války nepřestává papež Benedikt XVI. opakovat modlitby a výzvy k míru ve Svaté zemi a v Libanonu; trvá při tom na faktu, že při úsilí vybudovat mír nese každý člověk svůj díl zodpovědnosti.


Slova evangelia

V duchu slov evangelia říkáme západnímu světu: milujte arabský svět, milujte muslimy, neboť jako vy a jako my všichni jsou stvořeni "k obrazu a k podobnosti Boží."

Vzpomeňme si, že evangelium říká: "Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna … aby svět byl skrze něho spasen" (Jan 3, 16-17). Věříme, že toto je lék, který zachrání svět: milovat.

Tato slova, s nimiž se na vás obrací jeden arabský křesťan, biskup a patriarcha jedné arabské církve, vyjadřují podstatu evangelia, které na svých stránkách obsahuje Boží slovo překračující veškerou lidskou moudrost.

Svěřujeme vám naše vnitřní přesvědčení založené na naší víře. Naše víra – víra křesťanů, ale i židů, muslimů a ostatních věřících – je skutečnou zbraní v dnešním světě. Nebudeme-li se utíkat k víře, zůstaneme v tragickém a krvavém bludném kruhu války, zabíjení, násilí, terorismu a fundamentalismu.

Říkáme vládám světa: pracujme pro to, aby se na naší planetě, a především na arabském Východě, uskutečnil zpěv andělů zaznívající při narození našeho Spasitele Ježíše Krista: "Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem, ve kterých má Bůh zalíbení!"

Věřím, že je zde jedinečná příležitost pro Araby i pro Izraelce, aby pochopili historii. Všechny je vyzýváme, aby složili zbraně a podle Izaijášových slov, aby přetavili své zbraně v srpy pro žatvu.

Vyzýváme je, aby učinili z celého našeho regionu oblast beze zbraní, bez válek, bez nepřátelství, bez nenávisti a agresivity, aby se stala skutečně zemí Bohem posvěcenou a aby zde spolu žili v míru a svornosti věřící třech velkých monoteistických náboženství – židovství, křesťanství a islámu – která zde mají svou kolébku, aby ji učinili plodnou a obnovili její tvář.

Ať místo tragických konfliktů, které zde trvají více než padesát let a jsou znamením konce světa, nastoupí spíše znamení počátku nového světa, nové země a nových nebes, jak říká Žalm 84 (85): "Spravedlnost s pokojem si dají políbení.


Smíření podle svatého Pavla

Všechny, kdo budou číst tento dopis, ujišťuji, že jsem ho nepsal v logice války, ani vítěze nebo poraženého nebo v logice pomsty či nenávisti. Když vycházím z logiky své křesťanské víry, nemohu mít nenávist vůči nikomu, protože každý je Božím tvorem, tak, jak nám to připomíná sv. Pavel. Už nejsou rozdíly mezi židy a pohany (cizinci), otroky a lidmi svobodnými, mezi muži a ženami.

V listě sv. Pavla k Efeským (2, 13-22), čteme-li ho novýma očima, je jakoby proroctví pro tento tragický čas, který prožíváme, výzva ke vzájemnému smíření národů mezi sebou:

"Ale v Kristu Ježíši jste se nyní vy, kdysi vzdálení, stali blízkými pro Kristovu prolitou krev.V něm je náš mír, on dvojí spojil v jedno, když zbořil zeď, která rozděluje a působí svár. Svou obětí odstranil zákon ustanovení a předpisů, aby z těch dvou, z žida i pohana, stvořil jednoho nového člověka, a tak nastolil mír. Oba dva usmířil s Bohem v jednom těle, na kříži usmrtil jejich nepřátelství. Přišel a zvěstoval mír, mír vám, kteří jste dalecí, i těm, kteří jsou blízcí. A tak v něm smíme obojí, židé i pohané, v jednotě Ducha stanout před Otcem. Nejste již tedy cizinci a přistěhovalci, máte právo Božího lidu a patříte k Boží rodině. Jste stavbou, jejímž základem jsou apoštolové a proroci a úhelným kamenem sám Kristus Ježíš.V něm je celá stavba pevně spojena a roste v chrám, posvěcený v Pánu; v něm jste i vy společně budováni v duchovní příbytek Boží."

Dnes více než kdy jindy máme zapotřebí této vize, která překračuje současné okolnosti, krize, jimiž prošla tato země, války mezi Izraelci a Araby, dnešní boj proti fundamentalistům, Hizballáhu, Hamasu a Džihádu; vize, která překračuje tlaky na Sýrii a Irán i tragédii Libanonu, neboť to všechno má svůj počátek v izraelsko-palestinském konfliktu.

Jestliže dnešní svět dokáže tento konflikt vyřešit, bude tu nový Blízký východ, nová nebesa a nová země v arabském světě.

A nakonec vyzýváme naše bratry a sestry na Západě a žádáme je, aby udělali vše, co je v jejich silách pro to, aby nám pomohli k uskutečnění této vize.

Prosíme je, aby pomohli Libanonu nabrat nový dech, aby pomohli při jeho obnově. Kéž je to země schopná naplňovat své poslání, neboť ona sama je posláním, jak to velmi dobře řekl Boží služebník Jan Pavel II, tento velký papež a přítel Východu a Libanonu.


+Gregorios III.


Patriarcha Antiochie a celého Východu,

Alexandrie a Jeruzaléma


Damašek 31.7. 2006

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.