RSS kanály

 
 
 
Goliáš…? oloupen PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Úterý, 19. prosinec 2006

Snad každý zná koledu "Narodil se Kristus Pán". ALe zpíváme jí zprávně. Posuďte sami.

Beliáš obloupen, veselme se… 

 

Znáte to : tisíckrát opakovaná lež či omyl se stává nakonec mýtem, ba dokonce obecně přijímanou pravdou. A protože končí období adventu, je zapotřebí na jeden takový omyl upozornit a uvést jej na pravou míru. Advent je doba očekávání, doba naděje a příprav na oslavy narození Krista. K Vánocům patří neodmyslitelně koledy a písně vánoční, které jsou součástí bohoslužeb v tomto slavnostním období.

Mezi nejznámější vánoční písně, objevující se ve všech kancionálech patří „Narodil se Kristus Pán“. Zde je třeba upozornit na jeden nešvar, který se stačil hluboko zahnízdit v našich myslích a našel si své místo v mnoha kancionálech po celá dlouhá desetiletí.

O co jde ? O jednu souhlásku a jednu samohlásku. Pro někoho je to možná detail a marginálie. Změna těchto dvou hlásek však vnesla do textu vánoční písně určitý nesoulad a významový posun. Jde totiž o nešťastného „oloupeného Goliáše“.

Víme, že Goliáš byl biblický obr, kterého přemohl mnohem menší David, syn Jišajův. Slovník cizích slov nám sice nabízí i jiné významy slova Goliáš, jako například „velký brouk“, „velkoplodá odrůda ovoce či zeleniny“, nebo „největší závitová patice či objímka“.

Není snad pochyb o tom, že v písni se zpívá o výše uvedeném hromotlukovi z řad Filištínských, který, jsa chráněn brněním a ozbrojen dýkou, mečem a kopím, vyzval k souboji zástupce Izraelitů. Odvahu našel jistý David, mladý pasák ovcí, který jedinou dobře mířenou prudkou ranou prakem umístil oblázek přesně doprostřed nekrytého obrova čela. Omráčenému obru pak uťal jediným úderem jeho vlastního meče hlavu. Po usmrcení Goliáše zřejmě nebylo cílem Davidovým nějaké loupení. Goliášova zbroj velikosti XXXXL by Davidovi příliš k užitku nebyla.

Tento biblický příběh nám při hlubším zamyšlení ve vánoční písni jaksi „nesedí“. Proč se tu mezi verši, oslavujícími Kristovo narození objevuje najednou filištínský obr, představitel hrubé fyzické síly, jemuž bylo srdečně jedno, že se jednou jako potomek Abrahamův, z pokolení Judova, z rodu Davidova narodí v osobě Ježíše Krista nějaký Mesiáš ?

Biblický slovník Adolfa Novotného ( Kalich, 1992 ) nabízí vysvětlení, že Goliáš symbolizuje nepřítele Hospodina. David vedl „boje Hospodinovy“ a bylo mu dáno vítězství. David ukládá Goliášovo odění ve svém stanu. Obloupiti zde znamená doslovně do naha vysvléci, užívá se i ve smyslu odzbrojiti.

Pojďme však nahlédnout do jednoho z kancionálů devatenáctého století… A ejhle ! Například v dílku „Kancionálek Cyrillský – vybrané písně pro všecky doby roku církevního jakož i nejpotřebnější modlitby lidu katolického“, zpracovaném a vydaném vlastním nákladem Th.Dr. Františkem Kolískem v Brně roku 1895 na straně 23 čteme čtvrtou sloku písně Narodil se Kristus Pán takto :

… „Beliáš obloupen - veselme se, - člověk jest vykoupen, - radujme se. – Z života čistého… atd.

Beliášem je zde míněn Belzebub, ďábel.

Podle Ottova slovníku naučného, vydaného v roce 1890, tedy ve srovnatelném období, z jakého pochází výše citovaný kancionál, nacházíme heslo Belial. V knihách Starého zákona to byl výraz pro zosobněnou bezbožnost, totiž ďábla. V talmudu a kabbale pro knížete ďáblova, v knihách Nového zákona pro protivníka Krista.

Belial má též další význam. Je to název středověké skladby, ve které se ve formě právního procesu líčí vysvobození duší z předpeklí Kristem. Ježíš tu vystupuje jako obžalovaný, žalující stranou jsou ďáblové. Předsedou soudu je Šalomoun, řečníkem Kristovým Mojžíš a zástupcem ďáblů je Belial, po kterém je skladba nazvána.

Z tohoto pohledu dostává text vánoční písně logický a možno říci původní význam – totiž vítězství Krista nad ďáblem. Kristus po obdrženém křtu svatého Jana se chtěl důstojně připravit na své mesiášské dílo. Uchýlil se na na poušť, kde se celých 40 dní modlil a postil. Byl při tom třikrát pokoušen ďáblem, který nakonec odešel přemožen a zahanben. Staročeské „obloupení“ je tedy možno chápat jako výraz pro vítězství nad ďáblem. Ve smyslu středověké skladby belial též vítězství Krista v soudním sporu s Belialem, jehož argumenty byly soudem „oslyšeny“.

Výraz Beliáš je v českém prostředí užívaný tvar, podobně jako Anciáš ( Antikrist, zastarale Ancikrist – odpůrce Krista, neznaboh, přeneseně zlý člověk ), Mesiáš ( hebrejsky Mašijáh – vykupitel, spasitel ) nebo u jmenných tvarů Uriáš, Tadeáš, Kleofáš, atd.

A proto : Po nádechu ke čtvrté sloce písně „Narodil se Kristus Pán“ zapomeňme na hrdelní „Goliáš…“ a zformulujme mluvidla na retné „Beliáš…“. Navrátíme tak textu písně její původní smysl.

[ Text vznikl jako výraz podpory snah prof. Anny Slavíkové ( 1923 – 2005 ), která usilovala o interpretaci textu této vánoční písně v jejím původním obsahovém významu. Její článek na toto téma byl publikován v listu Katolický týdeník č. 4 ze dne 25.ledna 1998 ].

Petr Hubáček
Autor je architekt

Komentáře 

1. znám i jinou verzi :o)

23. 3. 2007 11:34:31
Autor:Eva Mošová

Jednoho vánočního podvečera jsem v jednom brněnském kostele zaslechla i velmi úsměvnou verzi této koledy. Zpěvačka měla menší potíže se správnou výslovností, zřejmě se ostošest snažila otvírat ústa "na tři prsty", jak do nás vtlouká milý sbormistr, takže její verze zněla: "Goliáš oloupán.... člověk jest vykoupán!" Takže pozor i na výslovnost, nejen na význam :o)

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.