RSS kanály

 
 
 
Poklad na Hané PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Úterý, 23. leden 2007
Možná málokdo ví, že se u nás na Hané občas objeví skutečný poklad, který okamžitě připoutá pozornost nejen občanů, ale i skutečných odborníků. Jeden takový se nalezl v malé obci u Prostějova v Mostkovicích.

Nejde ovšem o zlaté prsteny a dukáty, ale vzácné malby, které se objevily pod omítkou kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostkovicích. Obšírnou zprávu o těchto malbách podává p. Benýšek ve Zpravodaji obce Mostkovice č.30 ze září loňského roku.


Ve Zpravodaji č. 23 v prosinci 2004 jsme Vás informovali o rozsáhlém nálezu gotických nástěnných maleb v našem farním kostele. K objevu došlo již v roce 2001, v rámci stavebních prací soustředěných na sanaci zavlhajícího zdiva. Po zběžném restaurátorském průzkumu bylo rozhodnuto o úplném odkrytí maleb a jejich restaurování. V roce 2002 byl odkryt centrální výjev - vyobrazení Panny Marie Ochranitelky a část obrazu sv. Jiří na koni s drakem. V srpnu 2004 se konala pracovní porada s cílem projednat celou koncepci restaurátorských prací, jejich rozsah a finanční zajištění. Rozpočet pro restaurování byl rozvržen na etapy v celkové výši 1 484 tis. Kč. V loňském roce se podařilo získat od Krajského úřadu Olomouckého kraje 250 tis. Kč a za tyto prostředky zrestaurovat další část maleb. Malba skrývala dva mariánské motivy: Smrt Panny Marie a Korunování Panny Marie. Z předpokládaného rozsahu obrazového pásu je v současné době odkryta více jak polovina. Dva obrazy jsou zatím neodkryty, jejich existence je však potvrzena sondami. V letošním roce se podařilo získat z prostředků Krajského úřadu v Olomouci prozatím 100 tis. Kč. Od září akademická restaurátorka Miroslava Trizuljaková odkrývá zřejmě další mariánský motiv. Práce to není jednoduchá. Je postupováno milimetr po milimetru, proto tato práce přináší své plody pomalu.


Vzhledem k velké historické hodnotě nalezených gotických figurálních maleb a také k zjištěnému nálezu evidentně románského kvádříkového zdiva, rozhodl Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště Olomouc, zpracovat operativní stavebně-historický průzkum kostela, který je veden ve Státním seznamu nemovitých kulturních památek. Tento průzkum provedený v letošním roce, přinesl další poznatky o historii kostela a odhalil další dosud neznámé skutečnosti. Přinášíme Vám je. Dispozice stavby kostela i její hmotné uspořádání vypovídá o složitém stavebním vývoji s několikanásobnými přístavbami. Na jižní straně, v nároží mezi lodí a sakristií je v omítce vysekán výřez, v němž je patrné původní románské kvádříkové zdivo a náběh půlkruhové apsidy (prostoru přičleněnému k hlavnímu prostoru stavby). Z rozboru dispozice, z detailů odkrytého zdiva a ze situace v krovu je zřejmé, že nejstarším stavebním jádrem kostela je hlavní loď s půlkruhovou apsidou. O románském původu kostela jednoznačně vypovídá zejména struktura zdiva odkrytého v celé délce jižní stěny lodi, pod restaurovanými malbami. Zdivo je tvořeno pravidelně vázanými otloukanými kvádříky obdélného formátu s vykazovanou snahou o pravidelné vodorovné řádkování. Je pojeno šedobílou vápennou maltou. Při důkladném zkoumání dosud odkrytých maleb došli odborníci k těmto závěrům:

  • První obraz Smrti Panny Marie má ustálené ikonografické schéma středověku. Nejvíce to dokazuje starší motiv mandorly, do níž býval někdy Kristus umísťován. Mandorla je svatozář vyobrazená ve tvaru mandle a uprostřed ní je ztvárněna postava Krista. Mandorla se objevuje naposledy v době románské, výjimečně počátkem gotiky.
  • Druhý a třetí obraz - Korunování Panny Marie a Panna Maria Ochranitelka představuje další výjevy z mariánského cyklu.
  • čtvrté obrazové pole zatím není odkryté v celé délce. Námět je přesto zcela zřejmý. Postava rytíře v brnění na bílém koni, pod jehož kopyty leží drak je bezpochyby sv. Jiří. Všechny čtyři odkryté výjevy vznikly současně, patrně dílem jedné ruky, jak lze soudit z celkového malířského podání, zejména však černé konturní kresby (kontura = obrys, nákres v hlavních liniích), tvořící základní osnovu všech obrazů. Malby jsou vytvořeny v nepříliš barevné škále. Převažují tóny červené, okrové, bílé a zelené. Může to být způsobeno také ztrátou povrchové vrstvy malby a degradací některých pigmentů.

Přes rustikální (lidový) malířský projev autora maleb, patrný zejména z detailů, lze rozpoznat kvalitní předlohu malíře (Maria je důsledně zobrazena s korunou, jako Regina coeli - Královna nebes). Účesy a oděvy prosebníků a figurální ztvárnění postav všeobecně naznačují, že malby byly vytvořeny v pozdním 14. nebo počátkem 15. stol. Toto datování nevylučuje ani podání zbroje sv. Jiří.


Románské zdivo se dochovalo také ve zdivu východního štítu, který prošel několika stavebními úpravami a dále rozšířením kostela v 18. stol. Levý okraj je vyznačen pravidelnou spárou, umožňující změřit původní sklon střechy (50"). Přizdívka naznačuje pozdější zvýšení střechy kostela, jejíž sklon je nyní o 15" strmější. Zvýšení střechy bezpochyby proběhlo v období středověku, jak vyplývá ze situace štítu západního. Do stávajícího tvaru byl východní štít lodi doplněn cihelným zdivem až v rámci půdorysného rozšíření o jižní loď. Rozšiřování kostela je patrné rovněž na západním štítu. Ve hmotě stávajícího štítu je uchován štít starší, který je zcela odkrytý a je na něm možno sledovat skladbu zdiva z lomového kamene. Je tam taktéž patrný cihelný štít barokní přístavby. Půlkruhová apsida vystupuje nad úroveň půdy. Na zbavené omítce jsou zřejmé románské kvádry, řádkované stejným způsobem jako v odkrytých partiích v interiéru lodi.

Shrnutí poznatků

Ze situace krovu, z odkrytého zdiva v lodi, a také z dispozičního uspořádání kostela je možno jednoznačně vyvodit závěr, že jádro stavby je románské. Pravidelné kvádříkové zdivo se dochovalo ve značném rozsahu a v mladších přístavbách lze spolehlivě rozlišit původní půdorys výrazně protáhlé jednolodní stavby s půlkruhovou apsidou na východě. Vnitřní rozměry lodi činily 6 x 14,5 m. Stávající výška odpovídá výšce v románské době. V románské hmotě je zachována také apsida, zaklenutá konchou (půlkruhová klenba). Rub klenby zakrývá poloviční kužel vyzděný z lomového kamene, o němž se dá předpokládat, že tvořil základ původní střechy. Původní románská okna se nedochovala, zřejmě z důvodů zvětšení při pozdějších úpravách. Odkrytá partie vnitřního jižního průčelí vykazuje téměř v celé délce plynulé, pravidelné řádkované zdivo ze štípaných kvádříků. Jen na západní straně je přerušené spárami. Tuto césuru (předěl) v románském zdivu lze vysvětlit několika způsoby, jisté je však, že k tomuto zásahu došlo před gotickou přestavbou, protože spáry byly překryty omítkou s nástěnnými malbami. Situace v krovu lodi názorně dokládá velmi ilustrativním způsobem proměnu konstrukcí krovů od románských, s nízkým sklonem ke strmým střechám období gotiky. Změna tvaru střechy realizovaná ve středověku signalizuje rozsáhlejší přestavbu, která však byla setřena mladšími úpravami. V gotice byly také zvětšeny původní románské okenní otvory. Přesnější časové zařazení gotických stavebních zásahů, vč. pořízení nástěnných maleb lze jen stěží určit. Nelze ani vyloučit možnost, že úprava štítů, oken i omítky s malbami jsou současné. Jako důležitý se jeví údaj datum 1393, které je uváděno nejčastěji jako rok výstavby kostela. Toto datum (ovšem v daleko mladším provedení) je plasticky vyvedeno na průčelí věže. Předběžně lze vyslovit hypotézu, že datum 1393 nebylo rokem výstavby kostela (fara je zmiňována již r.l353), ale pouze datem zásadní gotické přestavby.

Památkové hodnocení

V regionu Hané je objev kostela románského stáří ojedinělý a vzácný. Není to zřejmě způsobeno neexistencí sakrálních (bohoslužebných, posvátných) staveb na venkově v této oblasti v průběhu 12. a první polovině 13. stol., spíše je nutno brát v potaz jejich zánik v rámci rozsáhlých pozdějších přestaveb. Svou roli v tomto jistě hraje také bohatství úrodného hanáckého kraje, odrážející se i v podobě farních kostelů. Také nález rozsáhlých nástěnných maleb je bezpochyby důležitým obohacením fondu gotických památek tohoto druhu, a to nejen na Prostějovsku. Přesnější časové zařazení románského jádra stavby při současném stupni poznání není zatím možné. Naše obec ale patří do skupiny nejstarších písemně zmiňovaných obcí na Moravě. Uvedeny jsou již v listině z let 1131 - 1141, obsahující výčet majetku olomoucké kapituly. Od r. 1223 je pak ves v majetku ženského augustiniánského kláštera v Olomouci. Výstavbu kostela tedy mohla podpořit již olomoucká kapitula v době okolo poloviny 12. stol. Nelze ovšem vyloučit ani pozdější založení augustiniánkami v druhé čtvrtině 13. stol., s ohledem na nepřítomnost slohově určitějších prvků. Důležitá je však skutečnost, že od první písemné zmínky jsou Mostkovice v držení církevních institucí a stavba tedy nepatří do charakteristické skupiny románských vlastnických kostelů, které tvořily součást velmožských sídel.

podle Zpravodaje obce Mostkovice č.30/2006

 

 

 

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.