RSS kanály

 
 
 
Nejkrásnější dáma Stařechovic PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Sobota, 17. únor 2007

Kdyby se vybírala Miss Stařechovice, jistě by v žebříčku popularity v dějinách této obce zvítězila Stařechovická Madona

Stařechovice jsou malou obcí rozkládající se na úpatí Velkého Kosíře nedaleko Prostějova. Mají okolo 532 obyvatel a už název vypovídá o jejich velkém stáří. Původní název je od vlastního jména „Stařech“ , což znamená starý. Byla to tedy ves lidí Stařechových.


První zmínky nalézáme v 10.stol. Z nich se dovídáme, že se zde nacházela malá tvrz, která byla později upravena. Jako pustá se uvádí naposledy r. 1512. Do dnešních dnů se zachovala pouze věž, ke které byla ve 14. stol přistavěna malá loď. (Důkaz o původnosti věže jsou zachované železné dveře, zdobené tepanými lvy. Jsou podobné starým dveřím prostějovské radnice, které patří k památkám vladislavské gotiky. Na stařechovských dveřích je pravděpodobně vyobrazen valdštejnský znak – modrá lvice ve skoku na zlatém poli, což může mít souvislost s Dorotou z Valdštějna, která byla r. 1446 majitelkou panství.) První zmínku o stařechovském kostele nacházíme tedy už r. 1397. Celý kostel Narození Panny Marie byl později okolo r. 1718 rozšířen do dnešní podoby.

Původními vlastníky Stařechovic byli páni z Kunštátu a Stařechovic. Nejznámějším byl jistě Arkleb (1353), který byl prastrýcem českého krále Jiřího z Poděbrad. Po jeho synu Heroltovi se Střechovice s dvorem, tvrzí, lesy atd dostaly přes Erharta až k Ješkovi Puškovi z Kunštátu a jeho synu Erhartovi který byl znám svou účastí na mnohých šarvátkách drobné šlechty, jež byly na denním pořádku.Na těchto výpravách se podíleli i drobní stařechovští zemané, mezi nimi např r. 1418-1419 Petr Kobyla ze Služína, Chvalipyr ze Stařechovic a jeho syn Vaněk. Od husitských válek zde nacházíme jiného majitele a to pana Hynka z Valdštejna, přezdívaného Kolštejnský, který zdědil Stařechovice po svém bratru Zdeňkovi, jež měl za manželku Žofku z Kunštátu. Hynek zemřel r. 1427 při přepadu Prahy. Jeho dcera Dorota se provdala r. 1446 za Jiřího z Kravař, kterého přijala na svém statku ve Stařechovicích.


Řehoř Wolný ve své topografií uvádí zajímavou zmínku o Stařechovicích, spíše o jejím faráři. Tvrdí, že 28.prosince r. 1454 se stal rektorem oltáře sv. Leonarda v bývalém olomouckém kostele Panny Marie na Předhradí, jistý stařechovský farář Petr. (Tento kostel byl postaven mezi lety 1241-1258, zrušen r. 1789 a zbořen r. 1839. Z jeho původní výbavy se zachovaly dva boční oltáře, které se nacházejí v kostele sv. Jana Křtitele v Čechách pod Kosířem a krásný reliéf Panny Marie Ochranitelky v kapličce u Dómu v Olomouci.) Snad z okruhu těchto osob pohusitského období vyšel podnět k vytvoření stařechovské archy, jejímž posledním dokladem je gotická socha Panny Marie s Ježíškem. Bylo to především pod vlivem biskupa Arnošta, který v hrůzách husitských válek šířil kult mariánský, doplněný o oblíbené světce především sv. Barboru, sv. Kateřinu, sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelistu. Soubor těchto soch tvořil i původní stařechovskou archu. Ještě v minulém století koupil Dr. Jaroslav Mathon tři z těchto sošek od místních občanů, podrobně je popsal a v 60 tých letech odvezl s sebou do Prahy, kde jejich stopa končí.


Největší a nejkrásnější socha této archy nazývaná dnes jako Stařechovická Madona, však zůstala zachována. Její existenci dokládají i zápisy v děkanské matrice v Prostějově, ve které se nacházejí popisy inventářů kostelů v okolí. Poprve je zde uvedena v inventáři z 27.11.1690 a později ještě v r. 1764. K podrobnějšímu uměleckohistorickému bádání dal popud tehdejší předposlední, stařechovský farář a sběratel P. Karel Loníček. Ten kontaktoval restaurátora O. Pavlovského a přes něj byl na gotickou sochu Panny Marie upozorněn už výše zmiňovaný prostějovský doktor J. Mathon. Výsledky svého bádání zahrnul do publikace „Prostějov a okolí“ z r. 1924 v niž podrobně popisuje Stařechovickou Madonu i zbytky původní archy.


První teorie hledaly ve Stařechovické Madoně vliv sochařství z Vratislavi, nebo dolnorakouských madon tzv. „krásného slohu“. Více světla do bádání o původu této sochy však vnesl r. 1962 A. Kutal, který rozpoznal ve Stařechovické Madoně stejný motiv, jako u tzv. Madony z Altenmarktu (1393). Tento typ krásnoslohových madon se pravděpodobně vyskytoval na našem území s jistým zpožděním ještě ve třicátých letech 15. stol., kdy Stařechovská Madona vznikla. (Altenmarktská Madona, jinak Madona z Tanne patří k nejznámějším „krásnoslohovým Madonám v Evropě. Vytvořil jí z opuky neznámý, velmi oblíbený český umělec a měří 88 cm. V roce 1393 byla farářem Richterem přenesena z Ettlingu do Altenmarktu u Salzburgu. Kněz byl pravděpodobně vysokým duchovním činitelem na dvoře salzburgského arcibiskupa Pilgrima II.)


Typově se Stařechovická Madona řadí do skupiny madon tzv. „krásného slohu“. Ten je zastoupen především Madonou z Krumlova (1395-1400), která se dnes nachází v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni. Centrem těchto madon byl pravděpodobně v Rakousku Salzburg, kde se nachází celá řada těchto sošek. K nejkrásnějším patří bezesporu Madona z Altenmarktu v Pongau (1390-1393) pocházející původně odněkud z České republiky, dále Madona z Hallstatu (1405 , dnes v Národní galerií v Praze), socha Matky Boží z františkánského kláštera v Salzburgu (1410) a další. Významnou je u nás na Moravě i tzv. Štemberská Madona, která se vyznačuje velkou podobností s dnes již nezvěstnou polskou Madonou z Toruni.Typický je jejich styl. Idealizující výraz, milý charakter, ladné linie a držení těla.


Stařechovická Madona byla vytvořena pravděpodobně někdy v letech 1430-1450 dnes již z velmi poškozeného lipového dřeva a měří 114 cm. Podle restaurátorské zprávy akademického restaurátora p.Radomíra Surmy, který jí obnovoval v letech 1998-1999, měla socha na sobě osm vrstev rozdílných polychromií. Nejvíce se zachovala v pořadí 3 nejstarší vrstva, která byla znovu doplněna a retušována do dnešní podoby. Panna Maria měla původně dřevěnou korunku, která byla v době barokní odřezána a její základ upraven tak, aby jí mohla být dána korunka zlatá v barokní, dobové podobě. Ta skutečně byla pořízena, ale padla za oběť nedostatku financí při rekonstrukci kostela v r. 1718, stejně jako řetěz zlatých mincí, které věnovali Panně Marií vděční poutníci Kostel byl významným poutním místem Hané a slavnostní poutě se zde konaly až do r. 1902. Ve věži za varhanami byla místnost naplněna berlemi, které zde nechávali poutníci po svém uzdravení. Dalším barokním „dodatkem“ byla rouška na Ježíšově klíně. Mg.A Surma odstranil na originální soše tento dodatek, takže tělo Ježíška je celé nahé. O jejím špatném stavu se vědělo už v období II. Světové války. Proto se v r.1945 rozhodl klub přátel umění „Beseda“ v Prostějově, že nechá udělat sádrovou kopií této sochy. Práci zadal akademickému sochaři Janu Třískovi, který vytvořil nejen několik odlitků ve skutečné velikosti (z nichž jeden se nachází na hlavním oltáři kostela ve Stařechovicích), ale i její zmenšeninu ve velikosti 57 cm, jejiž další sádrové odlitky v hnědočervené barvě prodával klub svým členům za 500 Kč. Mnohé z nich se nacházejí v domácnostech na prostějovsku. Tuto zmenšenou formu nakonec vlastnil evangelický farář z Pěnčína, kde její stopa končí.


V loňském roce jsme spolu s p. Alenou Přecechtělovou uvažovali o tom, že by bylo dobré pořídit nějakou mariánskou sochu do kaple sv. Zdislavy v Domově důchodců v Kostelci na Hané. Požádal jsem stařechovického kostelníka p. Josefa Vitáska, jestli by mi nezapůjčil zmenšený sádrový odlitek sochaře Třísky a podle něj jsem nechal zhotovit u p. Krajči ve Hvozdné novou formu. Z této formy pak odlil v září tři nové pryskyřicové sošky, které polychromoval MgA . Radomír Surma, který restauroval i samotný originál. Dvě z nich jsou ve stejných barvách jako původní socha (dnes se nachází v expozici Arcidiecézního muzea v Olomouci), ta poslední bude pokusem o rekonstrukci původní polychromie, kterou měla soška v době svého vzniku.


První z těchto tří odlitků už našel své místo. Díky pochopení ředitele Domova důchodců v Kostelci na Hané p. Davida Ševčíka mohla být socha slavnostně požehnána při mši svaté 5. února tohoto roku v kapli sv. Zdislavy, kde se stala nedílnou součástí celé kaple. Druhý z odlitků je plánován pro budoucí kapli sv. Františka a sv. Anežky, která se bude nacházet v nově postaveném areálu 48 chráněných jednotek v Čelechovicích na Hané.


Zajímavostí je, že Stařechovická Madona poputuje také na Slovácko. Původcem této myšlenky je P. Mgr.Petr Bulvas, který je farářem v Bánově u Uherského Brodu. Pod jeho farnost patří obec Suchá Loz, kde byl v nedávné době postaven nový kostel. V obci se nyní dokončuje Domov pokojného stáří, pro který restaurátoři manželé Zálešákovi připravují další odlitek Stařechovické Madony.


Použitá literatura:
Mathon Jaroslav, Dr - Prostějov a okolí (1924)
Starý P. - Děkanská matrika Prostějov
Peterka Miloslav - 1.sjezd rodáků ve Stařechovicích (1991)
Pamětní kniha farnosti Čechy pod Kosířem


zpracoval P. Jan Mach

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.