RSS kanály

 
 
 
Svatý týden 2007 PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Úterý, 27. březen 2007

Květnou nedělí, která letos připadá na 1.4., vstupují křesťané do Svatého týdne.

Poslední dny postní doby mají název "Svatý týden". Jsou věnovány památce Ježíšova utrpení – to je však jen jeden pól velikonočního tajemství. Celistvé poselství Velikonoc je obsaženo v tom, že Kristovo utrpení má svůj cíl v Ježíšově zmrtvýchvstání a ve vykoupení člověka.


"Květná neděle", která letos připadá na 1.4., je poslední postní nedělí, po níž začíná Svatý týden.


Označení "květná" připomíná Ježíšův slavný vjezd do Jeruzaléma před židovskými velikonočními svátky – paschou, kdy ho zástupy nadšeně vítaly a mávaly ratolestmi. Při bohoslužbách této neděle se poprvé čtou "pašije" (= texty evangelia, které popisují zatčení, odsouzení a umučení Ježíše Krista). Dodnes je častým zvykem pašije zpívat či dramatizovat.

 

Velikonoční třídenní (triduum) 


Vrcholem a středem liturgie křesťanů je slavnost tří velikonočních dnů utrpení, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Toto třídenní začíná večerní mší (po západu slunce) na Zelený čtvrtek a končí modlitbou večerních chval o velikonoční neděli. Slavnost Velikonoc je tak tvořena večerem Zeleného čtvrtka, Velkým pátkem, Bílou sobotou a Nedělí zmrtvýchvstání. (Podle židovského počítání začínal nový den po západu slunce, proto jsou tyto dny skutečně tři.)

Zelený čtvrtek (letos 5.4.) 


Dopoledne slouží biskup s kněžími své diecéze mši svatou, při které se světí oleje (olej křtěnců, křižmo a olej nemocných) a přítomní kněží při ní obnovují své závazky (tzv. missa chrismatis). Mší, která se slaví večer, si církev připomíná poslední večeři, při které Ježíš ustanovil památku na své utrpení a smrt. Jako výkupné za hříchy každého člověka obětoval Bohu Otci své tělo a svou krev pod způsobami chleba a vína a předal je apoštolům. Učinil to během židovské velikonoční hostiny (paschy), připomínající "egyptské události": vyvedení z otroctví v Egyptě do zaslíbené země a Boží ochranu před smrtí pro všechny, kdo své domovy označili krví obětovaného beránka. Během mše se čtou texty o večeři před východem Izraelitů z Egypta a o ustanovení eucharistie. Obřad umývání nohou je připraven četbou textu Janova evangelia. Po mši se přenáší eucharistie do boční kaple a odhalí se oltáře. Touto mší svatou se otevírá tzv. Velikonoční triduum.

Velký pátek (letos 6.4.) 


Ježíš přijímá rozsudek smrti. Stává se novým velikonočním beránkem, který svou smrtí zpečetil novou věčnou smlouvu mezi Bohem a lidmi, smlouvu o spáse každého člověka. V tento den se od pradávna neslaví mše, jen liturgická památka, která se skládá ze tří částí: bohoslužby slova, uctívání kříže a přijímání. Těžištěm bohoslužby slova jsou pašije podle evangelisty Jana. Poukazují na Ježíše – beránka a ztotožňují jeho oběť na kříži s velikonoční obětí na odpuštění hříchů a vítězstvím nad smrtí. Kříž je zde zobrazen jako vítězné znamení vykoupení. Ježíšovo "dokonáno jest" na kříži je jeho triumfem. Nápis na Ježíšově kříži, napsaný hebrejsky, řecky a latinsky – v tehdejších jazycích, poukazuje na fakt, že Ježíš přináší spásu lidem všech národů. Jedním z projevů účasti na Kristově utrpení za naše hříchy je velkopáteční půst. Tento den není dnem smutku, ale připomínkou vítězného utrpení Kristova. Velký pátek je v katolické církvi dnem přísného půstu (újmy v jídle a zdrženlivosti od masitých pokrmů).

Bílá sobota (letos 7.4.) 


Bílá sobota je připomínkou Ježíšova přebývání v hrobě a jeho sestoupení do podsvětí. Je to den modliteb, rozjímání a postu. Na Bílou sobotu církev neslaví mši. Po západu slunce (tj. v sobotu večer) začíná velikonoční bdění (vigilie) a křesťané slaví slavnost Kristova vzkříšení.

Velikonoční noc 


Velikonoční noc zvěstuje smrt a vzkříšení v jediném celku. Vyjadřuje velikonoční vítězství nad smrtí a "přechod" (pesach) z područí utrpení a smrti do života svobody a plnosti. Slavnost Veliké noci je odedávna nocí bdění, v níž křesťané očekávají zmrtvýchvstání Páně a slaví je. Velikonoční vigilie byla od prvních křesťanských dob noční slavností a končila teprve společným stolováním za rozbřesku nového dne.

Oslava Velikonoční noci má tuto strukturu:

slavnost velikonočního světla (velikonoční oheň, velikonoční svíce – "paškál") – žehná se oheň, od nějž se zapaluje paškál, který se v průvodu vnáší do setmělého chrámu Od něj si přítomní zapalují své svíce. Jáhen zpívá středověký chvalozpěv ze 4. stol., Exultet; 

bohoslužba slova – v textech devíti biblických čtení se znovu připomínají dějiny spásy, od stvoření světa až po Kristovo vzkříšení. Po posledním čtení ze Starého zákona se zpívá chvalozpěv Gloria, při kterém se rozezní zvony; 

křestní obřady (svěcení vody, obnova křestních slibů, křest) – pokud se nekřtí, žehná se voda a věřící obnovují svůj křestní slib; 

bohoslužba oběti – eucharistie – je vrcholem celé slavnosti.
 

Neděle zmrtvýchvstání (letos 8.4.) 


Mše této neděle má být co nejslavnostnější. Paškál (velikonoční svíce) – symbol Ježíše Krista, který přemohl hřích a smrt, má být viditelně umístěn v presbytáři (kněžišti). Neděle zmrtvýchvstání je posledním dnem velikonočního třídenní a zároveň prvním dnem údobí 50 dnů doby velikonoční (pentekosté, quinquagesima).

Doba velikonoční trvá od slavnosti Veliké noci do druhých nešpor neděle Seslání Ducha Svatého (letos 27.5.).


podle tiskového střediska ČBK

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.