RSS kanály

 
 
 
Kněží v Kostelci na Hané PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Pondělí, 25. červen 2007
Loni uplynulo 600 let od doby, kdy máme první zmínku o působení kněží v Kostelci na Hané V běhu každodenních povinností si někdy ani neuvědomujeme skutečnosti, na které vlastně navazujeme.


Naše město je velmi staré a s velkou pravděpodobností se uvádí na listině biskupa Jindřícha Zdíka už v r. 1131. První písemná zmínka o působení katolického kněze je však více než o 200 let mladší.


Jsme hluboko ve 14.století, kdy na olomoucký biskupský stolec dosedl po smrti 24. olomouckého biskupa Petra III. (zvaného Jelito) nový biskup, kterého jmenoval papež Urban VI., Mikuláš z Reisenburku. Snad to byla politická volba, aby tím zabránil moravským markrabatům k ještě většímu posílení moci, které by nastalo, kdyby na biskupský stolec dosedl Jan Soběslav. Toho však jmenoval papež patriarchou akvilejským.


Mikuláš byl na svou dobu významný diplomat v církevních službách. Pocházel ze západních Prus a nejprve byl proboštem v Kemberku a kanovníkem vratislavským. Později se stal proboštem v Bonnu. Je znám z diplomatických jednání za cesty Karla IV. a jeho syna do Paříže. Roku 1384 se stal biskupem v Kostnici a o čtyři roky později byl v květnu uveden jako biskup olomoucký.


Panství plumlovské tehdy vlastnil rod Kravařů. Petr z Kravař byl věřícím člověkem a dobrým hospodářem. Kronikáři ho uvádějí, jako přítele kněží a řeholníků. Byl to právě on, kdo založil v Prostějově r.1391 klášter augustiniánů. Jelikož už v té době byl Kostelec městem, není divu, že se zde setkáváme s kosteleckým farářem Mikulášem, komořím olomouckého biskupa Mikuláše z Reisenburku. Farář Mikuláš kupuje spolu s tehdejším rychtářem Petrem Tenkem od jistého p.Hrabší z Jakubova zboží v Soběticích a v Čehovicích. Listina olomouckého biskupa, která stvrzuje tento prodej je datována na Mírově 18.3.1392.


Od tohoto kněze pak můžeme s několika přestávkami způsobenými husitskými bouřemi, docela dobře sledovat pořadí jednotlivých kněží a duchovních, kteří v Kostelci na Hané působili.Většína z těch, kteří byli zde byli po bitvě na Bílé hoře je pochována buď v kryptě kostela sv. Jakuba Staršího a nebo na místním hřibitově, kam byly jejich ostatky přesunuty po zrušení starého hřbitova v r. 1922 do hrobu farního duchovenstva na novém hřbitově. Na základě těchto skutečností bude na tomto hrobu udělán nový náhrobek, který ponese jména těch, kteří v tomto hrobě odpočívají a dávno upadli v zapomenutí.


Město Kostelec na Hané už hodně událostí prožilo. Těch radostných i těch velmi bolestných. Ve všech těchto dobách je provázela obětavá práce a modlitba duchovních a kněží. Někteří se navždy zapsali do dějin farnosti, jako stavitelé a budovatelé kostela, jiné známe jen podle jména. Ale všechny spojovala láska k Bohu a k hanáckému lidu, ke kterému byli posláni, jako jeho dobří pastýři. Snad aspoň seznam jejich jmen nám pomůže, abychom si uvědomili, kde jsou naše kořeny a objevili poklad, který nám tito otcové zvěstovali.


farari v kostelci na hane

kaplani v kostelci na hane

 
< Předch.
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.