PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 14. listopad 2000

Drahany

Farní kostel: sv. Jana Křtitele

Kněz: Mgr. Jan Plodr farář v Krásensku

Adresa

Římskokatolická farnost
Drahany 9
798 61
tel: 731 621 157

 

Historie


Vznik i název městečka Drahany je nejasný. Snad jej založili páni z Ceblovic v druhé polovině 13. století.


Název Drahany může pocházet buď od slova dráha tj.cesta, která spojovala Prostějov s Brnem, nebo od vlastního jména Drahuš, jež měl být podle vyprávění majitel nedalekého hradu Starý Plumlov.


Jedna z prvních písemných zpráv, která mluví o Drahanech je z r. 1309, podle ní vévoda opavský NIKLAS prodal hrad Plumlov i s okolními obcemi pánům z Kravař. Kromě jiných se zde zmiňuje i městečko Drahany s farou.


Jiná zpráva je ze Zbraslavské kroniky, která uvádí, že na hradě Plumlov byli loupeživí rytíři. Roku 1310 jej český král Jan Lucemburský dobyl a r. 1322 prodal Vokovi z Kravař.


Třetí zpráva tvrdí, že výše zmíněný Drahuš je vlastně loupeživý rytíř Friduš z Lidnavy, který musel hrad Plumlov na příkaz krále r. 1312 opustit. Získal jej opavský vévoda Mikuláš II. a ten ho i s městečkem prodal r. 1320 králi Janovi Lucemburskému. Od něj jej r. 1322 koupil Vok z Kravař.


S jistotou můžeme říci, že archeologický výzkum odkryl ve vzdálenosti asi 2,5 km od městečka Drahan, mezi Šebetovým a Kopřivovým žlebem opevněné sídlo, které je datováno do 14.stol n.l. a je pravděpodobně totožné s hradem Starý Plumlov.


I další zprávy jsou poměrně stručné. Městečko bylo za husitských bouří vypáleno a ztratilo svůj význam. Na jeho území zůstala jen malá, chudá obec, o kterou kněží neměli zájem, neboť zde byly zabrány i farní majetky. Postupně zde proto začali působit protestantští kazatelé. Zmínku o nich nacházíme r. 1611, kdy kníže Karel Lichenstein, který sídlil již na novém hradě v Plumlově, vypudil z Drahan protestantského predikanta. Obec byla r. 1633 přidělena k farnosti Určice a později r. 1660 do Jedovnic. V období 30-leté války zanikla původní fara takřka s celou obcí a zůstal zde pouze malý, dřevěný kostel. Stál uprostřed hřbitova na místě, kde stojí i nynější, kamenný. Byl velmi malý, měl pouze jeden oltář a čtyři obrázky svatých na stěnách. Drahany však byly záhy znovu obnoveny, jak dokládá i nález 556 stříbrných mincí z tohoto období, který byl r. 1984 objeven nedaleko kostela. Plumlovská vrchnost, jež získala patronát zdejšího kostela, proto usilovala o to, aby zde začal působit také katolický kněz. To se však podařilo až r. 1682, kdy byla postavena malá fara a tak mohl r. 1687 nastoupit první, katolický duchovní P. Ignác Šebesta, který se stal administrátorem Drahan. Na obživu dostal od patrona půllán, 30 zl ročně a k tomu 6,5 beček piva ročně. Jelikož však v obci chyběl učitel, který utekl pro velkou chudobu, musel administrátor zastávat i tuto funkci. O neutěšených poměrech za zachoval dopis P.Šebesty adresovaný na olomouckou konzistoř z r. 1690, ve kterém popisuje svou těžkou situaci.


V roce 1768 opět usiloval patron kostela o povýšení Drahan na farnost, ale nebylo mu vyhověno. Přesto však kromě administrátora začíná působit v Drahanech i kaplan. V kostele se už nacházejí tři oltáře a navíc pozlacený, stříbrný kalich. Nedostatek místa v kostele vedl k rozhodnutí postavit kostel nový, kamenný, který r. 1790 posvětil prostějovský děkan P. František Keller. Roku 1830 byla postavena i nová zděná fara s přilehlými, hospodářskými budovami a tak mohly být Drahany r. 1843 konečně povýšeny na samostatnou farnost.


Prvním farářem se stal dosavadní administrátor P. Josef Slaný, který přišel do Drahan už r. 1827. Výraznou postavou v dějinách farnosti byl také P. Jan Čižmář, který působil v Drahanech jako kooperátor v letech 1867 – 1872. Dal podnět ke vzniku 1. Záložny, která však brzy zkrachovala. Díky němu však vznikla v Drahanech také knihovna, která měla více než 600 svazků a čtenářský kroužek. P. Čižmář se přičinil také o založení Živnostenského spolku. Ten ovšem r. 1907 stihl stejný osud jako Záložnu. Důležitou událostí této doby byla návštěva císaře Františka Josefa r. 1880, který projížděl Otínovsí v rámci velkého vojenského cvičení. Duchovní správa ovšem velmi strádala. Do pořádku jí uvedl až r. 1885 P. Theodor Augustýn. Obnovil nejen agendu farnosti, ale i kostel, který zároveň vybavil nejdůležitějšími, bohoslužebnými rouchy. Do té doby si je musel farář totiž vždy jen půjčovat od svých sousedů.


Důkladnou opravou prošla po dlouhé době i farní budova, kterou spolu s fasádou kostela nechal opravit v pořadí pátý farář P. Karel Vratislav, který přišel z Nezamyslic. Oprava interiéru kostela se protáhla až do r. 1897. Kostel získal nový oltářní obraz, který mu daroval jeho patron kníže Jan z Lichensteinu. Po několika staletích se z obce r. 1908 stalo opět městečko.


Události I.světové války poznamenaly i Drahany. V letech 1916-1917 přišly nejprve o kostelní zvony a rok později dokonce i o varhanní píšťaly. Proto po skončení války proběhla obnova interiéru kostela a věže. Kněží si ovšem byli vědomi potřeby i duchovní obnovy lidu, proto pozvali r. 1922 Redemptoristy z Brna (P. Slanina, P. Jech a P. Saidl) na lidové misie. Kromě nich zde proběhlo i biřmování, které 430 biřmovancům udělil brněnský biskup Norbert Klein. Roku 1924 zakoupila farnost 2 nové zvony, které byly posvěceny P. Ludvíkem Matějkou.


Úspěšný rozvoj městečka zastavila II. světová válka. Už v 30-tých letech vznikl v oblasti Drahanské vrchoviny Vojenský výcvikový tábor, jako reakce na hrozbu stále rostoucího fašismu v sousedním Německu. Bezprostředně před zahájením okupace v r. 1938 byl umístěn do nedalekých Račic dokonce i Generální štáb Československé armády. Už následující rok byl ovšem tento tábor zabrán německými vojáky a dostal název: Trüppen-Übungsplatz Wischau. V průběhu okupace r. 1940 vydal říšský protektor Konstantin von Neurath výnos o vystěhování 33 obcí z oblasti Drahanské vrchoviny a vzniku vojenského cvičiště. Samotné Drahany však byly vystěhovány až ve 3. etapě 31.10.1943. Obyvatelé byli nuceni odejít pryč ze svých domovů a většina z nich osídlila obec Libinu na Šumpersku. Valná část domů byla pobořených a mnoho škod utrpěl i kostel. V tomto období zde cvičily německé divize, které se později účastnily bojů o Stalingrad.


Do městečka se opět vrátili lidé až po skončení války r. 1945. Čekal je nelehký úkol obnovy zničené obce. Interier kostela se dočkal obnovy v letech 1954 – 1962, kdy byly okna zasklena mozaikami českých patronů, jež zhotovil Raimund Ondráček. Ten je zároveň tvůrcem oltáře, který znázorňuje Křest Kristův a smrt sv. Jan Křtitele.

Významným duchovním poslední doby byl bezesporu ThDr. P. Antonín Němeček, který zde působil mezi lety 1972-1989 a získal si věřící nejen svou moudrostí, ale i láskou. Komunistickým režimem mu bylo zakázáno vyučování na bohoslovecké fakultě a byl odklizen na Drahanskou vrchovinu. Po sametové revoluci odešel do Olomouce, aby i přes svůj pokročilý věk pomohl obnovit Cyrilometodějskou teologickou fakultu a Arcibiskupský kněžský seminář. Zde působil až do své smrti jako vyučující Fundamentální teologie.

Mezi významné drahanské rodáky se bezesporu řadí P.Doc.ThDr. et PhDr. Vincenc Pořízka, který se narodil 9.11. 1905 v Drahanech a stal se předním českým indologem a bengalistou. V r. 1917 zde slavil svou primici P. Jindřich Voráč z Otínovsi, který se později stal prefektem arcibiskupského semináře v Kroměříži. Dalším knězem byl P. Cyril Petržela také z Otínovsi, který se stal kooperátorem v Červené Vodě.


podle farních materiálů zpracoval P. Jan Mach


 
< Předch.   Další >
 
© 2018 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.