PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 14. listopad 2000

Kostelec na Hané

Farní kostel: Sv. Jakuba Staršího

Kněz: Mgr. Stanislav Matyáš

 

 

Ve farnosti bydlí

Technický administrátor: p. Miroslav Horák    Husova 345  Kostelec na Hané   tel: 731 402 056

Adresa

Římskokatolická farnost
Jakubské náměstí 103
Kostelec na Hané
798 41
tel: 731 788 260
e-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
http: http://kostelec.dpv.cz

Pořad bohoslužeb ve farním kostele Sv. Jakuba Staršího

  • úterý - 7.00 hod.
  • pátek - 18.00 hod. (v zimním období v 17.00 hod.)
  • neděle - 9.00 hod.

Mše sv. v kapli Sv. Zdislavy v Domově důchodců v Kostelci na Hané

  • první pátek v měsíci - 9.00 hod.

Farní kostel

Farní kostel sv. Jakuba Staršího, konsekrován 18.10.1772 Janem Václavem Freyenfelsem, pomocným biskupem olomouckým.
Hody 25.7.

Historie


Historie obce je prastará. Už r. 1315 nacházíme první zmínky v listinách o nedalekém "Chodovském" mlýně a r. 1340 je obec povýšena na městys. Název Kostelec je odvozen od latinského slova castellum – opěvněný kostel, vznikl tedy jako farní osada.


Původní románský kostel byl menší než je nynější a připomíná se spolu s farou již r.1407. Kromě odkrytých základů a reliéfů na později přistavěné renesanční věži se z něj však nezachovalo takřka nic. Roku.1740 za faráře Jana Karla Bezdětského byly položeny základy kostela nového a původní byl r.1754 zbořen. Zachovala se z něj pouze věž s pozdně renesančními reliefy a úmrtní nápisy v její omítce. Kromě hlavního oltáře měl ještě jeden boční oltář Nanebevzetí Panny Marie. Původní je i dnešní krypta v novém kostele, ve které bylo pochováno deset zasloužilých kosteleckých farářů a občanů. Mezi nimi jsou i faráři Sudlic, Krusch a Pernoha. Nejstarším zde pohřbeným je mlynář Florián + r.1603. Jedinná dětská rakev patří Marianě Frayenové, která zemřela v 1.měsíci života.


Nový kostel sv. Jakuba Staršího byl dokončen až za faráře Jana Jiřího Prunera a slavnostně vysvěcen 18. října 1772 olomouckým světícím biskupem Václavem, svobodným pánem z Freinfelsu. Věž byla ovšem dostavěna až r. 1848. Architektonický návrh pochází od knížecího lichtensteinského stavitele Antonia Martinelliho z Lucy. Na hlavním oltáři je obraz sv. apoštola Jakuba Staršího - bratra apoštola Jana, přivezený z Valtic, vytvořený Antonem Komarkem r.1848. Nad svatostánkem je umístěn obraz Panny Marie s Ježíškem z 18. stol., který je přenesen ze zrušeného kláštera nedaleké obce Kaple. Další čtyři oltáře jsou zasvěceny Sv. Janu Nepomuckému, Sv. Anně, třetí boční oltář tvoří Ukřižování a čtvrtý Pieta. K zajímavostem kostela patří bezesporu socha sv.Isidora Madridského v hanáckém kroji, která je umístěna na bočním oltáři sv. Jana Nepomuckého a socha sv. Metoděje křtícího knížete Bořivoje nad novou křtitelnicí. Na původní středověký kostel upomíná pozdně gotická křtitelnice a gotický náhrobní kámen s nečitelným nápisem, který byl použit jako menza bočního oltáře sv. Anny. Kamenné fragmenty lze najít i v původní hřbitovní zdi. Varhany z r. 1760 byly zničeny červotočem, proto byly nahrazeny novými, které r.1899 postavil varhanář z Kutné Hory Jan Tuček. Další jejich oprava proběhla r.1972 a generální r.1982-1985. Veškeré války, které se v časech minulých uskutečnily, vždy poznamenaly kostel odnětím zvonů, které byly roztaveny a použity na válečné účely. Zůstaly zde jen dva: Velký zvon faráře Jana Jiřího Pernohy z r. 1691 zasvěcený Panně Marií a sv.Jakubovi a umíráček věnovaný P. Karasem.


Kolem kostela býval hřbitov, který byl r. 1912 zrušen. V r. 1936 byly odtud všechny kříže a pomníky odstraněny a převezeny na hřbitov nový. Starý hřbitov připomíná pouze socha Panny Marie z r. 1709 u vchodu do kostela. Vstupní brána je železná a vykoval ji v r.1747 kostelecký kovář Pospíšil. V její blízkosti stojí socha sv. Valentýna, mistrovská barokní práce. Na hrobě farního duchovenstva býval železný, kovaný, bohatě zdobený kříž, který byl dán po zrušení hřbitova do úschovy muzea v Prostějově. Hřbitovní kapli na novém hřbitově nechal postavit na své náklady kostelecký rodák, dlouholetý farář v Určicích, Msgre. František Karas v roce 1931 na památku svých zemřelých rodičů. Kaple je zasvěcena sv. Františku z Assisi. Kromě něj jsou na hřbitově pohřbeni i Msgre. Jan Stavěl, světící biskup olomoucký a Msgre. František Světlík, olomoucký kanovník a poslanec národního shromáždění přezdívaný rudý prelát, oba rodáci z nedalekých Bílovic. Řadu významných kněží rodáků uzavírají kněží - mučedníci P. Jan Rozehnal, farář z Morkovic, zavražděný r. 1952 a P.Ing. Přemysl Coufal CSc., zavražděný StB v Bratislavě roku 1981.


Prvním kosteleckým farářem je zmiňován r. 1406 Mikuláš – komoří olomouckého biskupa Mikuláše z Reisenburku. Katoličtí duchovní zde působili až do r.1436, kdy byli za husitských válek vyhnáni. I přes veškerou snahu olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského se nepodařilo kněžím farnost znovu obsadit. Důvodem bylo i privilégium Viléma z Pernštejna, kterým udělil kosteleckým občanům právo duchovní samosprávy. Mezi duchovními z řad Českých bratrů vynikl zvláště Matouš Ulický, který byl pro podezření z podněcování selské vzpoury na Čáslavsku a Kouřimsku mučen a jako nebezpečný zločinec 11.9.1627 v Čáslavi popraven (rozčtvrcen). Matouš Ulický působil v Kostelci r.1604 - 1606 a byl přívržencem Komenského, který podal jako první světu zprávu o osudu tohoto kazatele. Jeho nástupcem se stal Jonáš Fabricius, který byl zároveň senior českobratrské církve olomouckého kraje. V období rekatolizace byl katolickým duchovním ustanoven r.1623 Jakub Gembalius SI a r.1625 Jakub Vavřinec Capricius, který zanechal ve věži první písemnou zprávu datovanou k 6. listopadu 1637. Dalším významným knězem byl Jakub Balcarovský, od něhož se nám dochovala nejstarší kostelecká matrika z r. 1653, přestože sporadické zápisy nalezneme už r. 1623. Jan Jiří Prunner vynikl nejen dostavbou kostela, ale i založením několika dobročinných nadací stejně jako ThDr. Ondřej Marschoffer, arcikněz olomoucký, který působil ve farnosti mezi lety 1798-1822 a napsal řadu spisů a kázání. Dalším významným knězem byl P. Antonín Trnka, kostelecký rodák, který zde působil v letech (1861-1879) a přičinil se o vznik místní záložny.Výčet kněžských osobností by nebyl úplný bez P. Františka Havlíčka, který od r. 1938 působil v Kostelci na Hané jako katecheta a později až do své smrti r.1964 jako kooperátor. Byl velmi oblíbený kněz a po válce dokonce zastával na čas místo starosty města.


Roku 1986 navštívil tuto farnost biskup J.L. Mořkovský z Texasu.

zapsal P. Jan Mach, děkan



 
< Předch.   Další >
 
© 2016 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.