PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 14. listopad 2000

Rozstání

Farní kostel: sv. Michaela, archanděla

Kněz: Mgr. Jan Plodr farář v Krásensku

Adresa

Římskokatolická farnost
Rozstání 14
798 62

tel.: 731 621 157

 

Historie

Vznik pohorské obce Rozstání lze datovat do 12. – 13.stol. K charakteristickým rysům patřily udržované zahrádky před domy, kterými se mohla pochlubit málokterá obec. Tato obliba zahrádek vznikla za faráře Habáně (1857 –1883), který byl velkým milovníkem zahrad. Své jméno získala od kmene „sta“ a předložky „roz“ tzn. – na různé strany. Jde tedy o charakter obce, která je nesouvislá a roztroušená na všechny strany.


První písemnou zmínku o obci nalezneme už v období Karla IV. r. 1358, kdy Ješek z Rájce zajišťuje své manželce Jitce věno 150 kop grošů na Rájci. Kdyby to nestačilo, mělo být doplněno z Rozstání (Rostanye). Roku 1392 se stali vlastníky obce pánové z Kravař, kteří je drželi až do r. 1490. Tehdy je spolu s celým plumlovským panstvím získal Vratislav z Pernštejna. Zchudlí Pernštejnové zastavili část panství včetně Rozstání pánům z Drnovic, kteří vlastnili i Rájec. Od nich tuto část r. 1618 koupil Maxmilián z Lichenštejna a připojil je opět k plumlovskému panství.


Stejně jako pro mnoho dalších obcí na prostějovsku byly i pro Rozstání hotovou pohromou války. Nejprve to byla válka 30-letá, ale i v dalších stoletích se válečné útrapy obci nevyhnuly. Roku 1873 byly na Drahanské vrchovině pořádány velké císařské manévry. Při této příležitosti projížděl Rozstáním i císař František Josef I. s arcivévodou Albrechtem. Největší pohromou však byla II. světová válka, při které potkalo Rozstání stejně jako okolní obce násilné vystěhování a vysídlení obyvatel v důsledku vznikající vojenské střelnice na Drahanské vrchovině. Rozstání bylo vystěhováno ve 3.etapě spolu s obcemi Drahany, Bousín, Repechy, Březina a Nové Sady. Všechny domy, včetně fary (č.13) musely být do 25. září 1943 předány Němcům. Když se obyvatelé po dvou letech vraceli domů, doslova stavěli svou obec z ruin.


Původní farní kostel byl stejně jako nynější zasvěcen sv. archandělu Michaelovi a jeho datace se uvádí okolo r. 1381, kdy byla zároveň založena i fara. Patronem se stal Petr z Kravař. Od té doby až do r. 1618 chybí jakákoliv další zmínka o duchovní správě. Roku 1492 byly zhotoveny dva zvony, z nichž jeden r. 1729 pukl a druhý zasvěcen sv. Michaelovi zůstal. V 16. stol obsadili farnost nekatoličtí duchovní, kteří zde působili tajně ještě takřka celé 17. století. V roce 1633 si určický farář stěžoval na konzistoři, že lidé z Rozstání málo navštěvují bohoslužby, protože se tam tajně zdržuje nekatolický duchovní. Farnost tak byla pro malý počet lidí zrušena a přifařena nejprve k Jedovnicím, pak k Určicím a nakonec r. 1688 k Drahanům. Roku 1672 zde už farní budova nestála a drahanský administrátor zde přijížděl vždy na 4. neděli v měsíci na koni, aby odsloužil mši svatou. Starý kostel byl pro svou sešlost r. 1768 zbourán.


Nový kostel byl postaven v renesančním stylu stavitelem Jakubem Pánkem z Veselí za patronátu Františka z Lichenštejna v letech 1768 – 1779. Tento patron daroval kostelu kromě jiného i obraz sv. Michaela na hlavním oltáři, který je dílem vídeňského malíře Ignáce Bauera. Ve svém okolí byl tento malíř nazývaný „Tizian severu“. Odtud vznikla domněnka, že autorem byl skutečný Tizián, nebo některý z jeho žáků. R. 1847 byl obraz za P. Františka Chylíka restaurován u J. Šťastného a později r. 1911 u Otakara Pavlovského z Prostějova pro poškození vlhkem. Roku 1924 byla od tohoto malíře pořízena věrná kopie, která je nyní na hlavním oltáři. Kromě hlavního oltáře jsou zde ještě tři boční. Oltář sv. Anny a na druhé straně oltář Panny Marie. Pieta tohoto oltáře pochází pravděpodobně z nějakého zrušeného kláštera. Třetím je oltář sv. Cyrila a Metoděje s obrazem malíře Fr. Sticha (1861).Varhany jsou dílem bratří Braunerů z Uničova a byly pořízeny r. 1887. Křtitelnice vytvořená z šedého „křtinského“ mramoru pochází z r. 1847 a křížová cesta je z roku 1860. Kostel byl obdarován kalichem, který byl věnován arcibiskupem Theodorem Kohnem. Také kříž na hřbitově je darem, dřevo na jeho výrobu bylo darováno kardinálem Bedřichem Fürstenberkem. U kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého z r . 1803. Věž kostela měla nejprve výšku 24 metrů, ale r. 1891 byla o dalších 12 metrů zvýšena. Posvěcení kostela se datuje do r. 1781 za P. Isidora Vašíčka, administrátora z Drahan. Kostel byl v roku 1854 opět opraven a zároveň upraveno okolí kostela předlážděním kamennými kostkami. V blízkosti vchodu kostela jsou pravděpodobně pochováni P. Šetrný a P. Brichta.


Náboženská matice, která roku 1785 převzala patronát nad kostelem zde zřídila nejprve lokalií. Z tohoto roku se nám zachovaly také první matriky. O rok později zde stála i nová fara vybudovaná Janem Freiwaldem a za faráře P. Františka Habáně r. 1863 byla v Rozstání konečně zřízena i farnost. Pamětní kniha začína od r. 1898 za P. Podhradského.


Kněží – rodáci z farnosti Rozstání:


1. Msgre. Josef Nejedlý (1891-1952) působil jako farář ve Vřesině a Ostravě
2. ThDr. Bohumil Hrubý (1914-1977) byl kooperátorem v Uherském Brodě
3. ThDr . Josef Jančík od r. 1947 byl profesorem bohosloví v Brně
4. P. František Petržela (1829 – 1879) farář v Ohrozimi
5. P. Josef Voráč (1815 – 1879) farář v Jedovnici
6. P. Fulgenc Florián Jančík (*1912) farář na Starém Brně
7. P. František Hrubý (*1913) kaplan v Lounech


Pořadí duchovních správců od r.1785


1. P. Antonín (Bedřich) Šetrný O Praem 1785 – 1800
2. P. Leopold Hein 1800 – 1801
3. P. František Rafael Brichta OFM 1801 – 1808
4. P. Augustin Kuba 1808
5. P. Josef Lindner 1808 – 1823
6. P. Ignác Honheiser 1823 – 1824
7. P. František Heeger 1824 – 1838
8. P. Josef Botzian 1838
9. P. František Chílek 1838 – 1857
10. P. Theodor Matěj 1857
11. P. František Habáň 1857 – 1883
12. P. Antonín Šnajdar 1883
13. P. František Šamánek 1883 – 1887
14. P. František Sova 1887
15. P. Antonín Podhradský 1887 – 1907
16. P. František Glogar 1907 – 1925
17. P. Bohumil Pešat 1925
18. P. Josef Vrbka 1925 – 1926
19. P. František Strejček 1926 – 1927
20. P. František Řehák 1927 – 1931
21. P. František Strejček 1931 – 1943,1945 - 1951
22. P. Bohumil Šomek 1951 – 1954
23. P. Ferdinand Šoupal 1954 – 1972
24. P. Jaroslav Huslík 1972
25. P.ThDr. Antonín Němeček 1972 – 1990
26. P. Josef Servetnický 1990-2006
27. P. Mgr. Petr Košák, SDB od roku 2006

zpracováno podle farních materiálů

 
< Předch.   Další >
 
© 2018 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.