PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 14. listopad 2000

Určice

Farní kostel: sv. Jan Křtitel

Kněz: administrátor P. Leszek Rackowiak SDS

Adresa

Římskokatolická farnost
Určice 74
798 04
tel: 731 598 938

Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny

Farní kostel

Farní kostel byl benedikován 11.2.1753 děkanem P. Václavem Hnátkem.


Historie

Určice


Od nepaměti určickou farnost tvoří: městys Určice, Dětkovice, Seloutky se svou kolonií Aloisovem a do roku 1912 Žešov. Určická farnost bývala sice mnohem rozsáhlejší, avšak jen na krátkou dobu. Když totiž, po třicetileté válce, vlastně již po bitvě na Bílé Hoře, byl katolicismus opět po celé Moravě zaváděn a též skutečně i zaveden, z důvodu nedostatku kněží, kteří by zastávali pravidelnou duchovní správu, bývaly často v těch dobách farnosti slučovány v jediný celek. V té době byly připojeny k farnosti určické také farnosti drahanská, rozstánská a stínavská.


Drahany, Rozstání a Stínava byly tak zvanou „komendatou" určickou. Všechny byly až do roku 1660 přifařeny do Určic, později do roku 1672 do Jedovnic a konečně od tohoto roku až do roku 1688 opět do Určic. Obyvatelé těchto, 4-6 hodin, vzdálených osad jen zřídka mohli přicházet do farního kostela v Určicích na mši svatou. A zajisté duchovní správa při tak rozsáhlé farnosti, byla velmi obtížná. Jeden kněz prý býval koňmo po celý týden na cestách.


Nejstarší písemnou zmínku o Určicích nacházíme v listině z roku 1288. Papež Mikuláš IV. v ní pověřuje velehradského opata, aby vyšetřil stížnost , kterou vznesl tehdejší určický farář Konrád proti rytíři Ctiborovi z Určic, jenž překážel faráři v užívání lesů, desátků atd. Listina je samozřejmě psána latinsky a jméno naší obce je psáno v podobě URSICZ a ten farář Konrád je psán jako „plebanus de Ursicz“. Tato podoba patrně svedla prvního kronikáře naší obce P. Cyrila Kubíčka ( který už v roce 1828 napsal „Historií krátkou městečka Určic“) k mínění, že zakladatelem Určic byl bájný Uroš, jehož potomky byli tedy Urošici, po nich pak obec Urošice a později zkráceně Uršice a Určice.


V nejstarších latinských listinách ze 14. a 15. stol. je jméno obce zapisováno tehdejší běžnou grafikou jako Urszicz, Urczycz, později i Auercicz, Aurcicz, v německých listinách bývá i varianta Urtschitz a jsou i kompromisní případy, jako např . v Komenského mapě Moravy, kde se píše Určzitz, tedy smíšení grafiky české a německé. (Viz. Dějiny zemí Koruny české z roku 1995). Je zajímavé, že v českých listinách z doby pánů z Pernštejna je čtyřikrát zapsáno jméno naší obce jako Uherčice, v roce 1417 také pozdější době se zase objevuje správně jako Určice. Názvy těch obcí jež souvisí nějakým základním spojením s Uhry (Maďary) je víc. Máme šestery Uhřice, troje Uherčice a nakonec už zmíněné Uhřičice.


Stanovit přesné kdy Určice byly založeny je věcí nemožnou, protože podle vykopávek zde sídlil člověk už v ranném pravěku. Podle listiny papeže Mikuláše se píše o plebánu Konrádovi. Logicky vzato kde byl kněz, byla samozřejmě fara a také kostel. Jisté je, že to bylo před rokem 1428. Ten dnešní je v pořadí nejméně už třetí. Byl postaven v barokním slohu v letech 1727 –34. Je určitou zvláštnosti, že věž a zároveň zvonice stojí samostatně mimo kostel a byla součástí kostela předcházejícího. Už brzy po dostavění se začaly objevovat trhliny ve zdivu a klenba byla stažena železnými svorami. Ukázalo se však, že chyba je v základech a s touto závadou se potýkáme dodnes. Pod presbytářem je krypta kde je pohřbeno několik kněží a také velká příznivkyně určického kostela Kateřina z Kravař, která obdarovala v roce 1428 faru velkou beneficií. Je to velmi pravděpodobné, protože hrobka panů z Kravař byla v augustiniánském klášteře v Prostějově. Klášter i s hrobkou byl zcela rozmetán husity, takže Kravařové neměli kam pohřbívat. Kromě toho se koncem 19. století v kryptě nalezl ženský střevíc a kus látky náležející téměř určitě ženě.


Poté v roce 1882 byla v kostele položena nová dlažba a kamenná deska zakrývající vchod do krypty byla zapuštěna níže a překryta dlažbou. Pamětníci zemřeli a písemný záznam o tom kde se nachází vchod do krypty se nenalezl, takže se nevědělo kde je. Teprve při generální opravě střechy a pozlacení báné na sanktusové vížce, byla nalezena malá zmínka v dokumentech v ní uložených a tak po 117 letech byla krypta znovu otevřena a krycí deska umístěna jako původně tj. do jedné úrovně s dlažbou. Na desku byl vytesán epitaf Kateřiny z Kravař, jež vyjadřoval, že právě zde chce být pohřbena.


Byla zde zmínka o zvonici. Nynější jednoduchá podoba střechy nebyla taková, ale byla tam veliká báné, kterou mimořádná vichřice v roce 1777 srazila až do dědiny. Nynější sestava zvonů z roku 1972 je doložena v pořadí už šestou. Největší zvon který tam byl kdy umístěn vážil 1175 kg Byl zničen požárem v roce 1828, kdy kromě kostela vyhořely úplně celé Určice.


Až do roku 1835 se pohřbívalo, jak bylo všude zvykem, kolem kostela. Na tomto hřbitově byla postavena také kaple - kostnice, ta ale sloužila pouhých 18 roku, z nařízení císaře Josefa II. musela být zbourána. Od roku 1835 se začalo pohřbívat na nynějším hřbitově, který byl v 70. letech 20. stol. značně rozšířen. V té době tam byla postavena také kaple.


Nad hlavním oltářem je umístěn obraz Panny Marie, jemuž se přisuzují různé, podivné zázraky a má zajímavou historii. Je však nemožné se na tomto místě o těchto věcech, pro nedostatek místa rozepisovat.


Kostelu se nevyhnuli ani zloději. První velká loupež se odehrála v roce 1784 a další větší krádež v roce 1920. Byla také ukradena zvonovina z roztavených zvonů při požáru v roce 1828.


Celkem působilo na faře 25 farářů, ovšem jsou zde značné mezery, např. mezi Konrádem a Ondřejem Humpoleckým je mezera 200 roků. Velmi zajímavá je práce „Historie krátká…" sepsaná v roce 1828 tehdejším kaplanem Cyrilem Kubíčkem.


Mluvit o dnešní situaci, o poměru státu k církvím, je zcela zbytečná, ale smutná záležitost.

zpracováno podle archivu určické farnosti

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.