PDF Tisk E-mail
Napsal Administrator   
Úterý, 14. listopad 2000

Vřesovice

Farní kostel: sv. Petr a Pavel

 

Kněz: administrátor Andrzej Kaliciak SDS
e-mail: Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny , Tato adresa je chráněna proti spamování, pro její zobrazení potřebujete mít Java scripty povoleny
tel.: 730166813

 

Adresa

Římskokatolická farnost
Vřesovice 107
798 04

 

 

Kněží působící ve farnosti

  • důchodce, čestný kanovník P. Mgr. Blažej Müller, SDB (byt: Vřesovice 107, 798 09)


Historie

Klášter Hradisko u Olomouce byl založen v roce 1078. Stejný letopočet je první písemnou zmínkou o Vřesovicích, které byly klášteru darovány. Po benediktinech převzali v roce 1151 klášter premonstráti, kteří byli na Hradisku až do zrušení kláštera v r. 1784. Řeholní řád premonstrátů, založený v roce 1120 sv. Norbertem, přijal ve 13. století i úlohu duchovní správy mezi laiky. Můžeme tedy předpokládat, že hradiská kanonie dala ve Vřesovicích, které klášteru patřily až do jeho zrušení, tedy 706 let, z toho premonstrátům 633 let, postavit kostel co nejdříve, jak jen to bylo možné.


Písemná zmínka o kostele je z r. 1417 řádový kněz Kašpar Langnacht, následně je uváděn bratr Václav jako farář ve Vřesovicích v roce 1453. Lze se právem domnívat, že kostel zde byl ještě dříve než v 15. století, a to na stejném místě jako teď stojí kostel sv. Petra a Pavla, na kopci nad jihovýchodním koncem historické zástavby návsi, Jeho pozdně gotické kněžiště s klenbou vladislavské gotiky stavebné odpovídá přelomu 15, a 16. století. Dnešní trojlodní podobu získal v 17. století za opata Norberta Želeckého z Počenic. Vysvěcen byl 5. října 1687.


Původní místo fary bylo od začátku 15. století (a stejné jako u kostela možná dříve) na místě dnešního bytového domu č. 1 - do r. 1985 škola. Pod kopcem, na kterém stojí kostel, byla fara postavena v r. 1689, jak dokládá tento letopočet nad jejím vchodem. Dnešní její velikost je z r. 1704, kdy byla rozšířena.


Kostel má samostatné stojící zvonici - věž, postavenou v r. 1747. Od r. 1990 jsou v ní tri zvony : Maria, Petr a Pavel, když předchozí byly ve 20. století ve dvou světových válkách dvakrát zabaveny.


K těmto třem základním objektům farnosti patří pět dalších - všech osm je zapsáno v ústředním seznamu kulturních památek ČR. Jsou to : kaple sv. Kříže na hřbitově z r 1717, vstupní brána na hřbitov se sochou sv. Jana Nepomuckého, barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty a stylizovaný boží hrob z r, 1882, u kterého tyto sochy v parku pod kostelem stojí.


Trvání vřesovické farnosti, jako základní církevní správní jednotky s vlastním kostelem, duchovním správcem a věřícími, je možno brát jako skutečnost od doby postavení kostela a následné fary. Od roku 1453 do roku 2005 včetně (údaje z let 1480 - 1578 ovšem chybí) je zaznamenáno 41 farářů, z toho pět zde působilo dvakrát ; kaplanů, uvedených v rozmezí let 1691 - 1898 bylo 75, Husitské války, reformaci, rekatolizaci, vpády vojsk a války, nemoci, přírodní pohromy, církevní, hospodářské a politické proměny a zvraty, budování a opravy církevních staveb - to vše prožívali duchovní správci s celou farností, ale i s celou obcí. Několik farářů ( do zrušení kláštera v r. 1784 to byli řádoví bratří) bylo bakaláři nebo doktory teologie, dva z těch, co působili ve Vřesovicích se stali opaty. Jeden z nich, Pavel Ferdinand Václavík, byl 56. a poslední opat kláštera a přežil jen o necelé tři měsíce jeho zrušení. Že celá obec je v širším významu farností, dokládají zejména zlé časy historie obce. V r. 1742 byl P. Richard Janiš zajat a držen jako rukojmí pruskými vojáky, než bylo za něho zaplaceno „výpalné", aby nebyla celá vesnice Prusy zapálena. O dvě století později, začátkem května 1945, při přechodu fronty na samém konci války, se poslední strastiplnou noc ukrývalo v prostorném farním sklepě sto občanů.


Největším duchovním rozkvětem (alespoň z dnešního pohledu) prošla farnost v době baroka v 18. a v začátku 19. století. Barokní zbožnost v podstatě přetrvala celé "prodloužené" 19. století a skončila 1. světovou válkou. Množství zasvěcených svátků, pobožností, slavné poutě (z Vřesovic se chodilo pěšky zvláště do Křtin, ale samozřejmě i na premonstrátský Svatý Kopeček, méně už na Svatý Hostýn) - to vše kontrastovalo s tvrdými životními podmínkami a obracelo vnitřní pohled farníků k nadčasovým hodnotám. Je však třeba připomenout, že právě v době baroka, a svým způsobem až do 1. světové války (i když koncem 18, století byl zaveden toleranční patent), u nás, stejné jako v Evropě, platilo jasné „či moc, toho náboženství".


Obě světové války ve století dvacátém, spolu se souhrnem změn ve všech oblastech, výrazně ovlivnily a změnily život ve světě, ale i ve farnosti. Po první světové válce část katolíků ve Vřesovících přestoupila k nově ustavené církvi československé. Krátce po druhé světové válce nastoupil režim komunistický s nezastíraným cílem postupné - otevřené i rafinované - likvidace náboženství, se zaměřením hlavně na církev římskokatolickou, čtyřicet let tohoto období se podepsalo na životě církve i farnosti, mimo jiné jisté také v tom, že duch II. vatikánského koncilu (1962-65) se k věřícím dostával obtížně a s překážkami. Tehdejší současníci změny, vycházející ze závěrů koncilu, přijímali s nedůvěrou jako rušení staleté tradice. Vše zahojil čas a navíc dnes farníci mladší padesáti let už dřívější liturgii nepamatují. Úprava bohoslužeb podle koncilu začala ve Vřesovicích postupně od března 1967. Obětní stůl byl pořízen po vymalování kostela v r. 1971 byl použit boční mariánský oltář ze Žešova. Z pohledu péče o nemovitosti, hlavně o kostel, faru a věž, zaznamenává historie farnosti od počátku až do současnosti nepřetržitou snahu udržet objekty církve v dobrém stavu. Doklad o tom podávají zápisy v Pamětní knize farnosti, Paměti Vřesovic i prameny jiné.


V posledním desetiletí je v tomto směru nejdůležitější zřízení chlapeckého Středního odborného učiliště a učiliště Don Bosko úpravou fary v roce 1995, Velké náklady hradil zahraniční dárce z Holandska. Koncem 20. století začaly a dosud probíhají opravy kostela, hrazené z větší části z peněžních darů účastníků bohoslužeb, farníků, občanů obce a obecního úřadu.


K vřesovické farnosti byly v roce 1625 přifařeny Výšovice a Pivín s osadou Skalickou - Skalka, jako důsledek třicetileté války. Samostatná farnost byla ve Výšovicích obnovena v r. 1766 ( 1748 postaven kostel sv. Vavřince), pivínská byla zřízena v roce 1784. U Vřesovic zůstaly ve farnosti jen Kelčice. Podle posledního sčítání obyvatel ČR k 1.3.2001 je ve Vřesovicích 68,4% obyvatel věřících, bez vyznání 25,2%, zbytek 6,4% nezjištěn. Z věřících je 94,2% katolíků, následuje církev Československá husitská 4,3%, ostatní 1,1% a církev českobratrská evangelická 0,4%. V absolutním počtu to bylo v roce sčítání z 408 obyvatel (v r. 2005 měla obec 460 obyvatel) 263 katolíků, 12 Členů církve československé husitské, 3 ostatní a 1 člen církve českobratrské evangelické. Počet praktikujících katolíků je podstatné menší než matrikových.


Od roku 1999 působí ve farnosti ekonomická farní rada. Charakterizovat současnou farnost ve Vřesovicích je velmi obtížné. Už proto, že farnost není osamocený ostrov, ale součást dneška a stavu společností jako takové. Záleží také na tom, zda hodnotící pohled je zevnitř společenství věřících, nebo je farnost posuzována zvenčí. Obecně řečeno je farnost laková, jací jsou famici. S tím , že pravdivou odpověď jací jsou, nebo jací byli, nám dá až věčnost. Jedna jistota je zde však už ted : to, že farnost dosud trvá, je důkazem, že není jen dílem lidským.

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.