RSS kanály

 
 
 
Slyšte farnosti co vám oznamuji – nezůstávejte nadále jen budovami. PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Úterý, 05. únor 2008
Arcibiskup Ranjith povzbuzuje ospalé farnosti k víře v moc Boží. Prvním krokem je přejít z tzv. „udržovacího modelu“ do „modelu hlásání“. Misie a hlásání stojí v centru všech farních aktivit, zdůrazňuje Mons. Malcolm Ranjith, sekretář kongregace pro bohoslužbu a svátosti v souvislosti s iniciativou „Farnosti a nová evangelizace“, která probíhala od 30. ledna do 1. února v Římě. Akci pořádala komunita Emmanuel ve spolupráci s papežským institutem „Redemptor Hominis“.

 

„Proč se musí farnosti stát misionářskými?“, ptá se arcibiskup Ranjith na začátku své řeči. „Protože nám Bůh svěřil přikázání lásky“, zněla odpověď.  A pokračoval: „Dokonalé odevzdání se Ježíše svým učedníkům je základ nové evangelizace a hlásání je znamení hluboké víry.“

 

Tak, jako církev žije, jen pokud je misionářská, tak je tomu i s farnostmi. „Slyšte farnosti, co vám oznamuji. Nebuďte dále jen budovami.“ Zdůraznil kuriální arcibiskup. Hlásání není nějaký dobrovolný závazek, nýbrž „Povinnost, z které vyrůstá víra a dokonalý výraz naší lásky.“

 

Eucharistie hraje v životě misionářských farností zvláštní roli, pokračoval Ranjith.  Pro lepší ilustraci nabídl příklad z jedné irské diecéze.

 

Z rozhodnutí místního biskupa byla zavedena ve všech farnostech Eucharistická adorace. Jejím výsledkem byl větší počet povolání. „Eucharistie přitahuje“ podotýká Ranjith. „Pán sám přitahuje lidi.“

 

Centrální význam eucharistie musí pronikat každý způsob jejího slavení, aby u všech pozvedala a posilovala víru. Dosavadní způsob života mnohých farností je nadále neudržitelný. Ranjith nabízí k hledání cest z této situace tyto konkrétní kroky.

 

Na prvním místě je nutný přechod farnosti z modelu „udržování“ do modelu „hlásání“. Nekonečné restaurování budov usmrcuje Ducha, varuje sekretář pro liturgií a svátosti.

 

Dalším krokem, který je nezbytný, je odložení ducha pesimismu za ducha optimismu, který má svůj základ ve víře: „U Boha není nic nemožného.“ Toto rozhodnutí je nutné, abychom se vyhnuli nebezpečí být „neužitečnými služebníky“, jak nás varuje evangelium.

 

Třetí, co připomněl Arcibiskup kněžím, je uvědomění charakteristického povolání laiků k apoštolátu a svědectví.  Misie není výsadní záležitostí a odpovědností kněží.  „Každý Laik je potenciální hlasatel“ podtrhuje arcibiskup.  Na tento rozměr poukázal papež Jan Pavel II. v apoštolském listě Christifideles Laici.

 

Čtvrtým krokem je úsilí všech společenství, skupin, mužů, žen, mladých i dětí k prozkoumání „neznámé země“. Jde především o hledání nových metod hlásání, ve kterých by byl „zázrak evangelizace“ možný, pokračoval Ranjith. Odkázal na Ježíšovo slovo v Matoušově evangeliu: „Říkám vám, že Bůh může učinit děti Abrahámovy z těchto kamenů!“

 

Svou řeč ukončil arcibiskup možností kladení otázek ze strany publika.

Jeden účastník z Holandska, která patří k nejvíce sekularizovaným zemím na světě, připomněl úsilí holandské církve využít k misií všechny dostupné prostředky, jako jsou například média. Arcibiskup Ranjith odpověděl, že se při tom všem nesmí zapomenout na to nejdůležitější: neustále v modlitbě upevňovat důvěru v Boha.

 

Biskup vzpomněl příklad své diecéze ve Srí Lance, v zemi, kde je převážně nekřesťanské obyvatelstvo. Katoličtí Laici tam navštívili hinduistické a muslimské rodiny, vypili společně šálek čaje a rozmlouvali o náboženství. Základ k vzájemné důvěře vzniká, když přiložíme ruku k dílu, pokračuje Ranjith. „ Buďte silní a stateční a budete zachováni!“ Posiluje své posluchače v povolání na základě Pavlových slov.

 

Jeden kněz z Belgie se ptal, zda rostoucí počet církevních budov, který jsou definitivně zavřeny je znamením slábnoucí víry. Na to odpověděl arcibiskup jiným příkladem ze své domácí diecéze, která má partnerství s jedním německým biskupstvím. Když se na Sri Lance dozvěděli o úmrtí jednoho německého kněze, nabídl Ranjith německému biskupovi řešení: „Pošlu k Vám svého nejlepšího kněze.“ Za nějaký čas odpověděl německý biskup. „Ne, zavřeme kostel.“ Čím se nechá takto uzavřený biskup přesvědčit? Uzavírá Ranjith rétorickou otázkou.

 

Poslední otázka přišla od jednoho mexického kněze, který otevřel otázku velkého odpadu katolíků k jiným církvím a sektám, protože farnosti neodpovídají na očekávání lidí.

 

„Pán vás poslal na tento kontinent, je to tedy vaše povolání!“ odpověděl sekretář a přidal jednu anekdotu: Kterýsi den se setkal ve vlaku z Paříže do Lyonu s nějakou dámou, která mu nabídla volné místo vedle sebe a ptala se ho, jestli věří v Ježíše Krista. Udiveně se jí zeptal, zda nevidí že nosí kolárek. „Ano, ale věříte pořád v Ježíše?“, ptala se dále žena. Pak se na nějakou chvíli vzdálila. Když se opět vrátila, vyprávěla, že jednou přišla ke svému faráři, aby mu sdělila, že už nevěří v Krista. Farář jí tenkrát poradil, aby se ptala lidí, zda věří v Ježíše, všude, kde je potká, třeba ve vlaku. „A ve skutečnosti, díky tomu, se moje víra znovu upevnila.“ zakončila žena.   

 

Na otázku agentury ZENIT, jaký model kněze by měl být  nabídnut ospalým farnostem, odpověděl Ranjith: „Být horlivým a milovat farníky“. Jako model vyzdvihl sv. faráře arského, patrona diecézních kněží a také Matku Terezu a Františka Xaverského, kteří se stali přesvědčivými, aniž by něco měli, nebo uměli nějaké cizí řeči. A arcibiskup Ranjith poznamenal: „Když to dokázali oni, proč ne my?“

 

 

Převzato z Kath.net

 

 

 

 

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.