RSS kanály

 
 
 
Makroekonomické důsledky zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Pátek, 04. duben 2008

Článek byl uveřejněn Tiskovým střediskem České biskupské konference.

 

Na tiskové konferenci v rámci kampaně "Kdo, co a komu", která se konala 25.3.2008, hovořil o návrhu zákona o majetkovém vyrovnání, schváleném 2.4.2008 vládou, z pohledu makroekonomiky hlavní ekonom ČSOB, Martin Kupka.

Praha: Na začátku Martin Kupka předeslal, že nebyl účastníkem jednání mezi státem a církvemi o restituci církevního majetku. Organizátory kampaně byl požádán, aby se podíval jako laik a makroekonom na závěry, k nimž došla vládní komise, a pokusil se elementárním způsobem na základě informací z veřejných sdělovacích prostředků (důvodové zprávy k zákonu nebyly k dispozici) říci, jestli mohou mít závažné makroekonomické důsledky pro Českou republiku.

"Když jsem zjistil, kolik majetku se bude vracet, zajímalo mě, jaká je to část z celkových výměr příslušných nemovitostí v České republice. Byl jsem – přiznám se – překvapen, že to není tak mnoho. Pod restituci spadá asi 1,7% zemědělské půdy, 7,1% lesů, 2,2% vodních ploch, 0,5% zastavěných pozemků a 0,5% položka ostatní. Mohli bychom sice výměry sečíst a dospěli bychom k nějakému číslu, ale bylo by to příslovečné sčítání hrušek s jablky a nemělo by to žádný smysl," uvedl k této základní otázce.

Navracené nemovitosti byly oceněny na 134 mld. korun, z toho 83 mld. má být vyplaceno v podobě finanční, 51 mld. v podobě naturální. Jako makroekonom si položil další otázku: jak velká suma je 134 mld. v porovnání s ekonomickými výkony ČR nebo s objemy peněz, které protékají veřejnými financemi, zejména jejich výdajovou stránkou. Ministerstvo financí ve své poslední makroekonomické predikci udává, že v roce 2008 by měl HDP (hrubý domácí produkt, což je nejběžnější ukazatel, který ekonomové používají) dosáhnout výše 3.843 mld. korun, 134 mld. korun tedy činí asi 3,5% HDP. Pokud bychom přepočetli tuto hodnotu na roční podíl (tj. vydělili 60, což je doba splácení, i když to není úplně přesné, protože pozemky, lesy a budovy, které se vrací řádům, tam nespadají), dostaneme podstatně menší číslo – jednoroční podíl činí 0,6% HDP. Pro srovnání: podle konvergenčního programu, který předkládalo ministerstvo financí do Bruselu, mají výdaje veřejného sektoru v roce 2008 činit 42,4% HDP.

Další otázka, která Martina Kupku jako makroekonoma určitě zajímala, byla, jak se změní využití majetku, jestli změna ve vlastnických vztazích bude pro produkční kapacitu pozitivní nebo negativní. Když si prohlížel různé servry, narazil na kouzelné slovíčko "odblokovat", tj. že má dojít k odblokování majetku. Důsledky budou podle něj jednoznačně pozitivní, protože majetek se z podivného stavu, ve kterém se nyní nachází, dostane do rukou konečných vlastníků. Tito vlastníci v obou případech – ať už se jedná o obce nebo řády, eventuálně církve – na rozdíl od některých jiných vlastníků uvažují v dlouhodobější perspektivě, rozhodují se ne individuálně, ale v řadě případů kolektivně. Obcím nepochybně navrácení majetku k volnému používání umožní čerpat další prostředky z fondů EU a přirozeně se rozvíjet. Stávajícím stavem byly velmi postiženy a je velmi dobře, že k narovnání touto cestou dojde. Řada starostů a občanů si oddychne. "Z hlediska produkční kapacity a dlouhodobého využití majetku je restituce pozitivním krokem," ukončil tuto část.

A další otázka, kterou si musel položit, byla, zda se jedná o odstranění spáchaných křivd nebo o jejich zmírnění, anebo se církve neoprávněně obohatí? Názory veřejnosti jsou samozřejmě velmi různé. Restituce nikdy nebyla pojímána jako odstranění křivd, ale jako zmírnění křivd. Jedná se i v tomto případě o pouhé zmírnění křivd, anebo nikoliv? Podle Martina Kupky se jedná o zmírnění křivd. Pomine-li se základní restituční pravidlo, že nebyla prolomena hranice roku 1948, je třeba si uvědomit, že se nevrací ani ušlý zisk, ani se nekompenzuje znehodnocení majetku, ke kterému v řadě případů došlo, a nevrací se ani úplně všechno, alespoň ne ve formě, v jaké to bylo církvi odebráno. Podle Kupky navrhovaný zákon splňuje požadavek restitucí.

Nakonec se zmínil o dopadu, který není ekonomický ve smyslu, že by se jednalo o peníze, ale považuje ho za důležitý: "Naše transformační období bylo někdy negativně poznamenáno tím, že nedostatečně fungovaly instituce, které mají vymáhat právo, nebyla dostatečná úcta k subjektům právního řádu. Myslím, že to negativně poznamenalo i naši ekonomiku. Tím, že se stát po mnoha letech konečně chystá splnit svoje závazky, které na sebe na začátku devadesátých let vzal, splní určitý dluh, který má k budování kvalitního právního vědomí a posílení právního vědomí v ČR."

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.