RSS kanály

 
 
 
Kdo bode platit reparace PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Sobota, 30. květen 2009

Nebylo vždycky na Hané jen Boží klid a mír, jak nás informuje redaktor novin Hlasy z Hané  Josef Doleželů.

 

 

 

 

Stréc Ploskaléček bele vepravené do pola, jak princ Evžen Savojské na felcuk. Měle ve vozo zapřiženy stračene, jenom hledale bič, a né a né ho najit. Holt jak pře takovym hospodářství, měle ho nedke zataražděné. Keré hospodář má rozom, žádné bez biča do pola nejede, japak debe ho dobetek neposlechl, čém ho bode bit? Deť páni Franci ze zámko bez békovca nevešle ani na vale, ne tak meze sedlcky řbete a stréc mají jet až na Rozkvante bez biča, tož to prr! Hledají furt a biče nikde. Čert jich začal ponókat k zlosti, že mosele začit sakrovat, no a kdo be se taky održel, nač je ta hoba.

 

Začale až do aleluja, až vevolale tetko na dvur a to belo pro stréca jak do vujne mobilisirunk, ale tetka nevěděle, že só stréc maršberajt. Voni tetka bele jak Mater Dolorósa načesto osožovaná. Stréc za to, jak figoró, tak seló bele založené, jak princ Evžen Savojské, slavné paměti válečník rakósko-oherské. Měle oba dva za sebó několek felcuku. Tetka jak oviděle stréca, hneď poznale, že z toho bodó diplomaticky zápletke, ale nemuhle jož ohnót, belo pozdě, vujno měle na krko. Ten bič bel jenom zábarka, k této veleké domáci vujně. Deť vono skoro každá vujna začne v míro, ináč to ani nemože bet. Vujna muže bet skrzevá robo, proč be nemuhla bet taky skrz hlópé bič....

 

„Poslóché, slešiš, te"  -  povídají stréc, „setsakra, kde je ten bič"?

„Ale Božinko muj dobré, copak já chodím s tvym bičem. Kde sis ho vrazel, tam ho máš.Beztak chodiš, jak podmistru pohunek, furt jenom s bičem. Potřeboješ ho na bzdino. Honiš kráve jak psa, beztoho málo nadojim, a za chvilko stratijó obě mlika."To belo na stréca toze selny slovo, zvostale, jak deš vedlivá nich padne poma. „Deš stratijó,ať stratijó, já ho hledat nebodo, ale hledám bič te hlópá habatešo. Chodiš jak alpská zelena  a nidke nic -  furt vod ničeho k ničemo."  A stréc se začale točet vokolo sebe , co be muhle vhodit tetce na hlavo, abe  nevochromle. Deť nadarmo nebele, co se oženile, mistrem v házené, nebelo přes ně v celé dědině.

 

Tetka jož čole, že stréc začnó hneď šrapnélama, proto sebó šóple za zeď, teda do zákopu. Hneď na to vestóple stréc z defensive a začale válečnó kopanó. Tetka jich dobře znale, jak staryho rekordsmana, protože stréc furt trénovale, že měle z toho všecke glide modry. Tetka z taktickéch důvodu odělale rikcuk do sině. Stréc hnale šturmem. Popadle koso a za tetkó, ale tetka neměle žádné válečné materiál, tož hleděle se dostat za bitevni čáro, nač maji jit do ofensive, dež be to belo marny, prohra bela istá. Stréc ale kót nic nedbale, že nésó ve válečnym územi a že bodó stihané pro porošení mezenárodnich práv, začale posilat za tetkó na návsi válečné materiál, jaké holt jim přešel do roke.

 

Jož bele spocené jak Zrinsky, deš měl Torke před Sigetem, ale nepřestale, až mosele, jak Franc Josef I. a Vilém II. , oba z milosti boží v té poslední vujně. Deš jož měle všecek válečné materiál vebité, že měle v chajdě prázdno jak mlenář v šalandě deš nende voda, vešle ven, podivat se, ešle nechodi někdo rabovat. Na návso belo ticho, ani pes nidke nezaščekl, tož si sedle na dižo a meslele si, že só  v tem tak, jak ten nebošťék Bonapart, deš tahl z teho ruskyho felcuko.  Ho taky žádné nestihal a měl to vehrany, jak stréc. Ale v tem dó vokolo podmistr a povidaji, deš se podívale na to válečnó škodo, jak to belo fšecko zronyrovany: „Ja Tónečko, přešla si tvá stará stěžovat, žes ji vepověděl vujno a enem mě včel řekni  - kdo bode platit reparace...."

 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.