RSS kanály

 
 
 
Povolání z Lu PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Středa, 03. březen 2010

Blahoslavená Maria Deluil Martiny (1841-1884)

 

Před více než 120 lety začal Ježíš zjevovat několika zasvěceným ženám v různých klášterech světa svůj plán na obnovení kněžství. Těmto duchovním matkám svěřil toto tzv. „Kněžské dílo“.

Jednou z prvních propagátorek kněžského díla byla blahoslavená Maria Deluil Martiny.O veliké touze svého srdce matka Maria Deluil Martiny říká: „Obětování sebe sama za duše je krásné a veliké….. ale obětovat se za duše kněží je tak krásné a tak veliké, že kdybych měla tisíc životů, obětovala bych své srdce tisíckrát. Ráda bych darovalal celý svůj život za jediného křesťana, který by nalezl u kněze pomoc, kterou od něj očekává. Ráda bych se obětovala třeba za jedinného člověka, který dokonale uskutečňuje Boží plán, jež má Bůh s ním.!“ Skutečně pak završila své duchovní mateřství krvavým mučednictvím ve věku 43 let. Její poslední slova byla: „ To je za dílo, za kněžské dílo!“

 

 

Služebnice Boží  Luisa Margaret Claret de la Touche  (1886-1915)

 

Ježíš připravoval služebnici Boží Luisu Margaret Claret de la Touche po mnoho let na její apoštolát pro obnovu kněžství. Pán se jí zjevil 6. června 1902 na svátek Nejsvětějšího Srdce v průběhu adorace, „prosila jsem ho za náš malý noviciát a žádala jsem Jej, aby mi dal nějaké duše, které bych pro Něj mohla formovat. On mi odpověděl: „Chci ti dát duše mužů. Velmi překvapena nad těmito slovy, kterým jsem nerozuměla, zůstala jsem v tichu …dokud Ježíš neřekl: „Chci ti svěřit duše kněží.“ Ještě více udivena jsem se zeptala: Můj Ježíši, jak to chceš udělat?“ On mi pak ukázal své zvláštní dílo, které připravil, aby znovu prohřál svět svou láskou. Také mi zjevil své přání, aby toto dílo dokončili právě jeho kněží. Řekl mi:  Před 1900 lety dvanáct mužů změnilo svět. Nebyli to obyčejní muži, ale kněží. I dnes by mohlo dvanáct kněží změnit svět, ale musí být svatí.“ Poté Pán nechal Luisu Margaret nahlédnout na výsledek tohoto díla: Toto je zvláštní jednota kněží a dílo, které zahrnuje celý svět, napsala. Kněží, kteří příjmou odpovědnost za toto dílo a budou hlásat Nekonečnou lásku a milosrdenství, musí nejprve sami nechat proniknout své srdce Ježíšem a osvítit Duchem lásky. Musí být jednotní mezi sebou navzájem, mít jedno srdce a jednu duši a navzájem si nebránit ve svých aktivitách.“

Louise Margaret psala o kněžství ve své knize  „Nejsvětější Srdce a kněžství“ tak zasvěceně, že se mnozí duchovní domnívali, že autor, který zůstal v anonymitě musí mít zkušenost kněze. Jeden jezuita prohlásil: „ Nevím kdo napsal tuto knihu, ale vím jednu věc, že to nemohla být žena!“

 

 

Lu Monferrato

 

Malá vesnice Lu v severní Itálií, má jen několik tisíc obyvatel a leží asi 90 km východně od Turína. Zůstala by takřka neznámou do dnešních dní, kdyby se r.1881 nesešly matky z této oblasti a neučinily jedno důležité rozhodnutí.

Skrytou touhou těchto matek bylo, aby se jeden z jejich synů stal knězem, nebo aby se jedna z jejich dcer zcela zasvětila službě Bohu. Pod vedením tehdejšího faráře Msgr. Alessanndro Canory se shromažďovaly každé úterý před svatostánkem, aby při adoraci prosily Boha o duchovní povolání. Na tento úmysl příjímaly každou první neděli v měsíci svátost eucharistie a po mši svaté se všechny matky společně dále modlily za povolání ke kněžství.

Skrze důvěrnou modlitbu těchto matek a otevřenost rodičů přicházel do rodin pokoj a atmosféra hluboké radosti a křesťanské zbožnosti tak intenzivně, že děti velmi snadno nalézaly a poznávaly Boží volání.

Neřekl přece Pán, „Mnoho je povolaných, ale málo vyvolených?“ (Mt 22/14).  Jinými slovy, mnozí jsou povoláni, ale jen málo odpovídá na toto volání. Nikdo neočekával, že Bůh uslyší modlitby těchto matek tak podivuhodným způsobem.

Z této malé vesnice Lu vyšlo 323 povolání! 152 kněží (diecézních i řeholních) a 171 řeholnic v 41 různých kongragacích. Z mnoha rodin přicházelo 3-4 povolání.  Nejznámnějším příkladem byla rodina Rinaldi, z které Bůh povolal 7 dětí. Dvě dcery se staly salesiánskými sestrami a obě byly poslány jako misionářky do San Domingo. Pět synů se stalo kněžími a všichni vstoupili k Salesiánům. Nejznámnější z bratrů Rinaldových  blahoslavený Filip Rinaldi se stal třetím následovníkem Svatého Dona Bosca, jako generální superior Salesiánů. Papež Jan Pavel II jej 29. dubna 1990 prohlásil za blahoslaveného. Ve skutečnosti měli v této malé oblasti Salesiáni skutečně velmi mnoho povolání. Je jisté, že tomu velmi napomohl sám Svatý Don Bosco, který v průběhu svého života čtyřikrát navštívil tuto malou oblast.  Světec slavil primici se svým duchovním synem Filipem Rinaldim přímo v místě jeho rodiště. Filip velmi rád vzpomíná na víru rodin v Lu: „Víra, kterou měli naši otcové a matky by se dala shrnout takto: Pán nám dává naše děti a tak jestliže si je povolává, my nemůžeme říci ne.“

Luigi Borghina a Pietro Rota žili spiritualitu Dona Bosca tak úpřimně, že první z nich byl nazýván „Brazilský Don Bosco“ a druhý „Don Bosco z Vatelliny“ Papež Jan XXIII dokonce jednou řekl o Msgr. Evasionu Colli, arcibiskupu z Parmy, který také pocházel z Lu. „On se měl stát papeže, ne já. Měl všechno, aby se stal velkým papežem.“

Každých deset let se kněží a sestry pocházející z Lu a působící ve všech koutech světa, scházeli společně doma. Otec Mario Meda, který byl dlouholetým farářem v Lu, vyprávěl jak tato setkání byla skutečnou slavností, svátkem díkuvzdání Bohu, který učinil tak veliké věci pro Lu.

 

 

Modlitba, kterou se matky z Lu modlily byla krátká, jednoduchá a hluboká:

 

Ó Bože, učiň, aby se jeden z mých synů stal knězem! Já sama chci žít, jako dobrá křesťanka a chci vést své děti vždy k tomu, aby dělaly, co je správné, abych směla přijmout tvou milost, Ó Bože, dovol mi, abych ti mohla darovat svatého kněze! Amen."


 
< Předch.   Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.