RSS kanály

 
 
 
Msgre. Jan Stavěl PDF Tisk E-mail
Napsal P. Jan Mach   
Pondělí, 29. březen 2010

V loňském roce bychom oslavili 140 let od narození významné osobnosti našeho kraje, na jehož hrob můžeme narazit i při návštěvě kosteleckého hřbitova. Těžko by někdo řekl, že v rodinné hrobce z černého mramoru, ze kterého před několika roky odnesli vandalové nádhernou sochu Krista, odpočívá člověk, který celý svůj život věnoval práci a pomoci chudým a rozvoji Charity v naší zemi.  Touto osobností je pomocný olomoucký biskup Msgre. Jan Stavěl.

stavel.jpg


Narodil se 10. dubna 1869 v Bílovicích manželům Josefovi a Františce Stavělovým, kteří hospodařili na gruntu č. 12. Spolu se svými sedmi sourozenci prožíval ranné mládí v Bílovicích, kde začal navštěvovat místní obecnou školu. Po dvou letech školní docházky se však celá rodina přestěhovala do Olomouce, kde si manželé Stavělovi pořídili obchod se střižním zbožím, aby svým dětem mohli dopřát lepší možnost studia. Grunt pronajali a mladý Jan pokračoval v učení na české škole, která byla vydržována „Ústřední maticí školskou.“ O pět let později přešel na Slovanské gymnazium, kde roku 1888 maturoval. Po maturitě se přihlásil na teologickou fakultu, kterou musel na dva roky pro nemoc přerušit. Přes tyto potíže však byl 19. srpna 1894  vysvěcen na kněze. Také jeho další sourozenci se dali studia. Jeho bratr Josef se stal lékařem, ale tragicky zahynul v Dalmácií. Druhý bratr Alois měl větší štěstí. Vydal se také na lékařskou dráhu, ale pro změnu u armády a dosáhl titul generála zdravotnictva. Sestra Ludmila byla operní zpěvačkou. Provdala se později za okresního hejtmana v Levoči. JUDr. Václava Batku.

Nepřízeň doby však dovedla obchod manželů Stavělových ke krachu a díky tomu se grunt v Bílovicích dostal r. 1900 do dražby. Část z něj – obytné a hospodářské budovy se zahradoua kouskem pole se podařilo nakonec vykoupit synu Aloisovi.

Mladý Jan začal svou kněžskou dráhu v Bravanticích ve Slezku, později byl přeložen do Raškova u Šumperka a od 1 . září 1896 působil jako katecheta ve Vítkovicích. Zde založil Spoleksv. Josefa, který se věnoval nejprve opuštěným a sirotkům a později výchově chudých dívekpod vedením Sester Naší Paní z Notre Dame. Když byl o pět let později přeložen, jako katecheta do Hranic, zakoupil jako ředitel spolku bývalý klášter Trinitářů v Zašové a vybudoval zdepro tyto dívky ústav. Celý život byl pak jeho štědrým dobrodincem  a podporovatelem. Díky těmto aktivitám byl v roce 1923 jmenován olomouckým kanovníkem a 5. července 1927 pomocným biskupem olomouckým a titulárním biskupem Zaraitánským. Jeho hlavním polem působnosti byla sociální péče. Byl jmenován nejen předsedou svazu Charity pro olomouckou arcidiecézi, ale také předsedou Říšské rady svazu Charity, v němž byly sdruženy všechny charitativní ústavy a farní spolky. Stal se předsedou unionistické společnosti sv. Cyrila a  Metoděje, předsedou diecézní školní rady a inspektorem náboženství na měšťanských školách. Často a rád navštěvoval svou rodnou farnost ať už  v rámci generálních vizitací, při pohřbech kněží, nebo významných rodáků a nebo také při vysvěcení kapličky sv. Floriána v Bílovicích. Vždy byl srdečně přijímán, neboť byl mimo jiné i vynikajícím kazatelem.

Jeho životní pouť končí v nedožitých 70 letech na začátku války, kdy umírá na infarkt, který jej zasáhl, jako následek rozčílení, když se dozvěděl o zabrání jeho dívčího ústavu německou okupační armádou.  Za velké účastí osobností politického i církevního života byl dne 10.11.1938 pochován do rodinné hrobky v Kostelci na Hané. Pochovával jej premonstrátský opat Method Zavoral z Prahy, který byl poslancem a senátorem ČSL.

hrobstavel.jpg

 

Zpracoval P. Jan Mach

 

 
Další >
 
© 2017 Děkanát Prostějov
Joomla! is Free Software released under the GNU/GPL License.