Žešov

Historie

Zmínku o Žešově máme v Zemských deskách z r. 1348, kdy Oldřich z Náměště vložil 4 lány s krčmou v Žešově Bočkovi z Lesnic. Další část Žešova připadla o rok později klášteru sv. Kateřiny v Olomouci. Nakonec se o Žešov dělili nejen klášter sv.Kateřiny a olomoucká, ale také plumlovské panství.Toto rozdělení bylo ještě r.1834, kdy jedna část patřila kožušanskému statku, druhá plumlovskému panství a zbytek olomoucké metropolitní kapitule.

Jelikož v Žešově žádná kaple nebyla, byl přifařen k Určicím. R. 1585 nacházíme nařízení držitele Žešova kanovníka Václava Chyby z Kovačova, aby žešovští chodili k velikonoční zpovědi do určického kostela, kde mají také odevzdávat destátky.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje byl postaven v byzantském slohu r. 1877-1884. Když byla zřízena r. 1913 v Žešově samostatná duchovní správa byl rozšířen o přístavbu presbytáře se sakristií. Za války byly odebrány kostelu dva zvony. Nyní má zvony 3 a 2 oltáře. Na hlavním oltáři je obraz z r. 1883 J.L.Šichana z Brna (Smrt sv. Cyrila). Kostel byl vymalován r. 1890 malířem G. Schmidem a Přečkem z Olomouce. Později byl znovu přemalován r. 1915 Jindřichem Taschnerem z Prostějova. Varhany dodala f. bratří Riegrů z Krnova r. 1883 a později byly r. 1925 ještě rozšířeny. Křtitelnici vytvořil r. 1912 prostějovský sochař Josef Bernauer. Křížovou cestu dodala r. 1885 Křesťanská akademie v Praze.

Fara byla postavena r. 1912 a první farář Václav Švec založil tohoto roku pamětní knihu. Matriky byly vedeny už od r. 1788 určickými faráři. Hřibitov postavili žešovští r. 1896.

O vznik farnosti v Žešově se zasloužili její dva rodáci-kněží Ječmínkové. Byl to především Alois, šumperský děkan a farář v Rudě nad Moravou, který se stal iniciátorem a donátorem žešovské fary. Zemřel r. 1917 v Rudě, kde je i pochovaný.

(Zpracováno z dostupných materiálů)